Abeceda a výslovnost

Vydáno dne 26.06.2008

Španělština užívá latinku. Drtivá většina písmen je shodná s češtinou, objevuje se zde ovšem i několik vyjímek. Výslovnost není obtížná, jde jen o cvik. My se budeme soustředit na španělštinu vlastního Španělska. Jiné interdialekty, například z Mexika nebo Filipín nebo i z jihu Španělska – Andalusie, mají určité odlišnosti, ke kterým se později také dostaneme.



 

Abeceda

 
PísmenoPíše seČte se
Aa/a/
Bbe/be/
Cce/θe/
CH*che (ce hache)/tʃe/
Dde/de/
Ee/e/
Fefe/efe/
Gge/xe/
Hhache/atʃe/
Ii (latina)/i latina/
Jjota/xota/
Kka/ka/
Lele/ele/
LL*elle (doble ele)/eʎe/
Meme/eme/
Nene/ene/
Ñeñe/eɳe/
Oo/o/
Ppe/pe/
Qcu/ku/
Rere (erre)/ere/
Ses/ese/
Tte/te/
Uu/u/
V(u)ve/uβe/
Xequis/ekis/
Yy griega (ye)/i grjega/
Zzeta (ceta)/θeta/

Písmeno W - doble ve se vyskytuje jen ve slovech přejatých, například el week-end nebo el wikend, whisky, western, watt...

*Písmena CH a LL se od roku 2010 již za hlásky a součást abecedy nepovažují, nově se jedná o dva znaky!

i - i latina, jelikož má základ v latině

y - y griega, jelikož má základ v řečtině

Výslovnost

 
Písmeno
Výslovnost
B

Na počátku slova a po M N se vyslovuje stejně jako české. También /tam'bjen/, bueno /'bweno/. Uprostřed slova se vyslovuje tak, že ústa připravíme stejně jako k vyslovení B, ale nedovřeme je úplně a vyslovíme. Vychází neurčitý zvuk mezi V a B. Bebida /be'βiða/.

 

C

Na konci slova, před souhláskami a samohláskami A O U se vyslovuje jako české k. Cuba /kuba/, cansado /kan'saðo/, Cripton /kri'pton/. Před E I se jeho výslovnost blíží anglickému "th", ovšem oproti angličtině se špička jazyka neopírá o horní řezáky, ale vyplňuje prostor mezi zuby. Cinco /'θinko/, ce /θe/.

 

CH

Vyslovuje se jako naše české Č. Mucho /'mutʃo/, Sancho /'santʃo/.

 

D

Na počátku slova a po L N je stejné jako české d. Dar /'dar/, fondo /'fondo/. Uprostřed slova je jeho výslovnost mírně redukována a na jeho konci už téměř zaniká. Madre /'maðre/, juventud /xuβen'tud/.

 

F

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Fernando /fer'nando/, fácil /'faθil/.

 

G

Na konci slova, před souhláskou a samohláskami A O U se vyslovuje jako české. Grande /'grande/, ganada /ga'naða/. Před samohláskami E I se vyslovuje jako české CH. Gelatina /xela'tina/. Jestliže je mezi G a E resp. I vloženo U, pak se G vyslovuje jako G a U se nevyslovuje. Guitarra /gi'tara/. Jestliže se má v těchto skupinkách GUE a GUI vyslovit i U, pak se nad ním dělá přehláska (GÜ). Lingüística /lin'gwistika/.

 

H

Je ve španělštině němé. To znamená, že se nevyslovuje. Hache /'atʃe/, ¡hola! /'ola/

 

J

Vyslovuje se jako naše české CH. Jota /'xota/, Juan /'xwan/.

 

K

Toto písmeno není původně španělské. Vyskytuje se pouze v cizích slovech, nejčastěji latinských a řeckých. Výslovnost je stejná jako v češtině. V moderní době se stále více nahrazuje K za C, resp. QU(viz níže), někdy tedy můžeme psát dvě verze slova, např. Kripton /kri'pton/ i Cripton /kri'pton/.

 

L

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Limpio /'limpjo/, luego /'lwego/.

 

LL

V češtině obdobu nemá, dalo by se přirovnat ke slovenskému měkému L, jazyk se opírá o dolní řezáky a plochou hřbetu se tiskne k hornímu patru. Ovšem moderní Španělé už dávají přednost zjednodušené výslovnosti - jednoduché J. Llamar /ʎa'mar/, llegada /ʎe'gaða/.

 

M

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Marcos /mar'kos/, mucho /'mutʃɒ/.

 

N

Je stejné jako v češtině až na jednu výjimku. Před B V se čte jako M. Conferencía /kɒnferen'θia/, tranvía /tram'bia/.

 

Ñ

Vyslovuje se jako české Ň. Jediná odlišnost je vlnovka místo českého háčku. Eñe /'eɳe/, mañana /ma'ɳana/.

 

P

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Padre /'paðre/, puerta /'pwerta/.

 

Q

Je vždy spojeno s písmenem U a za nimi následuje buď E nebo I. QU se vyslovuje jako K. ¿Quién? /'kjen/, querer /ke'rer/.

 

R

České r kmitne většinou dvakrát. Španělština má dvojí vyslovování R. V případě, že je toto písmeno na počátku slova nebo následuje po N S L R, pak se vyslovuje mnohem progresívněji než české, kmity jsou od dvou do čtyř. Enrique /en'rike/, perro /'pero/. Kdekoliv jinde, tedy na konci či vprostředku slova (pokud se nenachází za N,S,L,R), se vyslovuje jen s jedním kmitem - ještě nevýrazněji než v češtině. Pero /'pero/.

 

S

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Sancho /'santʃo/, sed /'seð/.

 

T

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Tener /te'ner/, tranvía /tram'bia/.

 

V

Výslovnost je stejná jako u písmena B. Vida /'biða/, automóvil /awto'moβil/.

 

X

Vyskytuje se spíše v cizích slovech, především latinských, kde bylo písmeno X velmi časté a vyslovovalo se jako naše. Španělština ho vyslovuje dvěma způsoby. Buď jako české X, které může být vysloveno téměř bez K. Téxto /'teksto/ až /'testo/ (redukce K je daná regionálně). Druhou variantou je vyslovování jako české CH. México /'mexikɒ/ - můžeme psát i Méjico.

 

Y

Samostatně či na konci slova se vyslovuje jako I. Yo y tú /jo i 'tu/, rey /'rei/.

 

Z
Vyslovuje se jako písmeno C před E, I, jen ho většinou najdeme před A O U nebo souhláskou. Zaragoza /θara'goθa/, azul modrý /a'θul/.

Přízvuk je označován apostrofem. V některém z dalších článků bude vysvětleno kde se ve španělských slovech nachází, stejně tak jako velmi problematický jev - vázání slov, díky němuž se mohou měnit výslovnosti některých slov.

Přepis bublinkové nápovědy: