Přízvuk a vázání slov

Přízvuk

Španělský přízvuk je dynamický a volný. Rozlišujeme přízvuk slovní a přízvuk větný. Ve výslovnosti ho značíme apostrofem '

Větný přízvuk

je dán postavením slov ve větě, jejich důrazem, intonací, výškou – melodií.

 

Slovní přízvuk

Slovní přízvuk nese slabika. Nelze říct, že přízvuk je jen zesílení dané slabiky, je doprovázen mnoha vedlejšími jevy. Razance, intonace, výška, délka…
Jedno slovo má vždy jen jeden přízvuk (s vyjímkou adverbií na -mente).
Všeobecně platí, že:

• Slova končící na samohlásku, N a S mají přirozený přízvuk na předposlední slabice slova. (hablo /'aβlo//'a8l0/, esta /'esta//'esta/, robots /ro'βots//r0'80ts/)
• Slova končící na souhlásku kromě N a S mají přízvuk na poslední slabice. (usted /us'ted//us'ted/, conocer /kono'θer//k0n0'θer/, abril /a'βril//a'8ril/)
• Slova, která mají přízvuk na jiných slabikách, nebo je nutné na přízvuk z nějakého důvodu upozornit, mají přízvuk označen čárkou. (él /'el//'el/, teléfono /te'lefono//te'lef0n0/, árbol /'arβol//'ar80l/)
• Příslovce na -mente mají v podstatě dva přízvuky – první – hlavní v první části, který se zachovává na stejném místě, a druhý, vedlejší na “mente”. Jde vlastně o “dvě slova”. (fácilmente /'faθil'mente//'faθil'mente/)
• Slova složená pomocí spojovníku si zachovávají svůj daný přízvuk. Jde vlastně o dvě samostatná slova. Dalaí-lama /dala'i 'lama//dala'i 'lama/
• Slabiku mohou tvořit vokály A E O. Samohlásky U I tvoří slabiku jen ve spojení s jinou samohláskou.
• V množném čísle zůstává přízvuk na stejném místě jako v jednotném čísle. Někdy je třeba přízvuk graficky označit nebo naopak označení smazat, protože poloha přízvuku jasně vyplyne z koncovky slova.

  Důležité je mít na paměti, že čárka nad písmenem neoznačuje jeho délku, ale pouze přízvuk, který se neskládá také jen z prodloužení samohlásky, ale i z intonace a jiných aspektů. Graficky přízvuk označujeme tam, kde je to potřeba z důvodu odlišení od jiných slov(viz níže) nebo tam, kde by jinak normálně nebyl – to znamená, že na třetí čtvrté a dalších slabikách od konce vždy. Na druhé jen v případě, že se tam nechází a slovo končí na saouhlásku kromě N S. A na poslední slabice značíme přízvuk, pokud se tam nachází, za předpokladu, že slovo končí na samohlásku, N nebo S.

 

Tilde diacrítica

Tento přízvuk pomáhá rozlišovat slova, která se sice stejně píší, ale jejich význam je naprosto odlišný, např.:

el (člen určitý)	él (on)
mas (ale)	más (víc)
tu (tvůj, tvá, tvé)	tú (ty)
esta (tato)	está (on, ona je)

Vázání slov

Španělé velice rádi vážou slova na sebe, čímž si usnadňují spoustu práce. I my to občas děláme, chceme-li říci třeba v okně, vyslovujeme /fokně/. A stejně jako vidíme na tomto příkladu, kde se nám V změnilo v písmeno F, tak i ve španělštině se tím mění výslovnost některých hlásek.

Vezměme si třeba hlavní město Katalánska – Barcelonu – a soustřeďme se na počáteční písmeno B. Za těchto okolností je na začátku, to znamená, že se vyslovuje stejně jako naše. Ovšem pokud řekneme Vamos a Barcelona ^*1 , dojde k navázání slov a naše původně počáteční B se octne vlastně uprostřed “slova”. Čili z /barθe'lona//barθe'l0na/ nám vznikne /'bamosaβarθe'lona//'bam0sa8arθe'l0na/.

To samé platí i o ostatních hláskách, které se vyslovují v závislosti na jejich postavení ve slově. Například N. Říkali jsme si, že před V F se vyslovuje jako M. Takže pokud řekneme un (neurčitý člen), vyslovujeme ho jako N. Pokud bychom ale měli spojení un francés, které by se vázalo, došlo by ke změně výslovnosti /umfran'θes//umfran'θes/.

Kromě tohoto případu ovlivňuje vázání slov i koncové D: Madrid /ma'ðrid//ma'ðrid/ -zde téměř zaniká, Madrid es /ma'ðriðes//ma'ðriðes/ – dostalo se do polohy, kdy není na konci “slova”, výslovnost je tedy odlišná – nezaniká, je pouze redukována.

V neposlední řadě má vázání slov vliv i na vypouštění některých hlásek či spojování dohromady. V češtině také redukujeme S ve spojení Vezmi to s sebou – /vezmito sebou/. Španělé to dělají mnohem častěji. Un hombre ^*2 /un'ombre//un'0mbre/, ¿Qué es esto? ^*3 /'kes'esto//'kes'est0/.

 

Nic z tohoto dílu nepůjde hned. Španělská výslovnost je sice jednoduchá, ale to až poté, co si zvyknete. Je potřeba často trénovat jak přízvuk, tak vázání slov. Španělé by Vám sice rozuměli, co máte na srdci, ovšem mohlo by občas dojít k nemalým potížím. A navíc, když už něco děláte, tak tedy pořádně.

Přepis bublinkové nápovědy: