Vydáno dne 07.08.2008
Španělština rozlišuje, jestli rozkazujeme v pozitivním významu (Běž a udělej to!) nebo v negativním významu (Nechoď tam a nedělej to!) V tomto dílu si povíme o rozkazu kladném.
Vlastní rozkaz mají pouze druhé osoby obou dvou čísel, tedy ty (čti!) a vy (čtěte!). Rozkaz osobám, kterým vykáme, se tvoří stejně jako záporný rozkazovací způsob, tj. ze spojovacího způsobu. O tom budeme hovořit ale až později.
Španělština má kromě obráceného otazníku na počátku otázky stejnou zvláštnost i v rozkazu - Věta nebo i jedno slovo, kterým něco přikazujeme, obsahuje dva vykřičníky. Jeden na konci, jak ho známe my, druhý na počátku a obrácený vzhůru nohama. ¡ ... !
Rozkaz pro druhou osobu jednotného čísla si můžeme odvodit dvěma možnými způsoby:
1) Od slovesa ve druhé osobě jednotného čísla odtrhneme pouze koncové -S.
2) Prostým využitím třetí osoby jednotného čísla:
Ve výsledku je tvar stejný, je na každém, aby si zvolil, jakým způsobem chce určovat imperativ.
Výjimku tvoří pouze osm těchto nepravidelných sloves:
SER | ¡sé! | DECIR | ¡di! |
TENER | ¡ten! | VENIR | ¡ven! |
IR | ¡ve! | SALIR | ¡sal! |
PONER | ¡pon! | HACER | ¡haz! |
Pod tyto výjimky spadají i slovesa, která jsou složená z těchto, např. PROPONER, SUPONER, OBTENER, DESHACER, apod.
Je ještě jednoduší - od infinitivu slovesa odtrhneme koncové -R a nahradíme ho -D:
V neformální řeči se ovčem může rozkazovat i infinitivem: ¡TENED! - ¡TENER!, např: ¡Escuchad lo qoe voy a deciros! = ¡Eschucarlo que voy a deciros!
Přízvuk je stále na stejných místech, tzn. u rozkazu jedné osobě na kmeni, u rozkazu více osobám na koncovce: ¡habla! vs. ¡hablad!
Jak již bylo řečeno výše, následující tvary jsou odvozené od subjuntivu, neboli spojovacího způsobu.
Tento rozkaz využívá tvary subjuntivu jako rozkazu. Jako příklad si dejme opět sloveso hablar a leer:
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
---|---|---|
1 | HABLE | HABLEMOS |
2 | HABLES | HABLÉIS |
3 | HABLE | HABLEN |
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
---|---|---|
1 | LEA | LEAMOS |
2 | LEAS | LEÁIS |
3 | LEA | LEAN |
Tučně a modře jsou vyznačeny tvary rozkazu:
LEER - ¡LEA!
HABLAR - ¡HABLE!
LEER - ¡LEAN!
HABLAR - ¡HABLEN!
Stejně je tomu i u sloves s kmenovou změnou či u sloves nepravidelných:
CERRAR - ¡CIERRE!, více osobám ¡CIERR !
TENER - ¡TENGA!, více osobám ¡TENGAN! *
IR - ¡VAYA!, více osobám ¡VAYAN!*
*IR a TENER mají nepravidelné tvary subjuntivu, jsou tey nepravidelné i pro imperativ.
Jelikož se subjuntiv probírá často až velmi později, můžeme si tento převod zjednodušit, a to následovně:
Podle tohoto obrázku využijeme zrcadlového pravidla, kdy pro slovesa, kde:
třetí osoba jednotného i množného čísla končí na -A, -AN, tvoříme rozkaz nahrazením za -E a -EN.
(usted) HABLA - HABL - ¡HABLE!
(ustedes) HABLAN - HABL - ¡HABLEN!
třetí osoba jednotného i množného čísla končí na -E, -EN, tvoříme rozkaz nahrazením za -A, -AN.
(usted) LEE - LE - ¡LEA!
(ustedes) LEEN - LE - ¡LEAN!
Naprosto stejné je to i u sloves se změnou kmenové samohlásky.
CIERRA - CIERR - ¡CIERRE! a nikoli CERRA - CERR - ¡CERRE!
RECOMIENDA - RECOMIEND - ¡RECOMIENDE! Nesprávné by bylo RECOMENDE - RECOMEND - ¡RECOMENDA!
CIERRAN - CERR - ¡CIERREN!
RECOMIENDAN - RECOMIEND - ¡RECOMIENDEN!
Opět nesmíme zapomenout, že rozkaz tvoříme z již časovaného slovesného tvaru, to znamená, že se nám projeví změna samohlásky.
Španělé se často vyhýbají tomuto způsobu rozkazu, protože se jim zdá poněkud strohý a moc striktní. Rozkaz tedy vyjadřují opisem, např.: "Buď tak laskav a udělej to" nebo i otázkou pomocí podmiňovacího způsobu: "Udělal bys to?" Stejně tak ale využívají rozkazovacího způsobu nejen pro udávání příkazů, ale stejně jako v češtině i pro radu (udělej to tak), napomenutí (neperte se), pozvání (přijďte se podívat), svolení (vstupte), aj.