Vydáno dne 05.09.2013
Článek o tvoření druhého a třetího stupně přídavných jmen ve španělštině a popis jevu, který u nás nemáme – elativ
Stupňování se ve španělštině tvoří pomocí opisu. To je asi něco jako v angličtině dvoj a více slabičná slova - neřekneme difficulter, nýbrž more difficult, a to je právě onen opis.
1.stupeň se nazývá pozitiv (z latinského positivo - kladný, základní), popisujeme jím normální stav (dobrý, hezký, starý).
2.stupeň se nazývá komparativ (z latinského comparare - srovnávat), kterým můžeme srovnávat a porovnávat (lepší, hezčí, starší).
3.stupeň je znám jako superlativ (z lat super=nad a latio=nesení =>nadnesení), kterým vymezujeme jedinečnost, extrem (nejlepší, nejhezčí, nejstarší).
O tomto stupni jsme si pověděli již v kapitole přídavná jména.
bonito/a - hezký/á
azul - modrý/á
interesante - zajímavý/á
Druhý stupeň se tvoří pomocí základního přídavného jména a slůvka más = víc. Znamená to tedy, že bychom tak řekli namísto -např. hezčí- více hezký. Je to v podstatě to samé, v češtině ale opisy často nepoužíváme. Můžeme ale stupňovat i "směrem dolů", to znamená, že bychom řekli méně hezký. V takovém případě používáme místo slova más slovo menos = méně.
más bonito/a - hezčí
más azul - modřejší/ víc modrý/modrá - zde používáme i my častěji opis.
más interesante - zajímavější
menos bonito/a - ošklivější (= méně hezký/á)
menos azul - méně modrý/á
menos interesante - nezajímavější = méně zajímavý/á
Más ani menos netvoří množné číslo. Jsou neměnné. Muchachas, todo el día sois más bonitas.
Nejvyší míru vlastnosti tvoříme stejně jako druhý stupeň, tedy pomocí slova MÁS nebo MENOS a základního tvaru. Jelikož ale se jedná o něco nej, něco co je jediné svého druhu, použijeme také určitý člen, protože tím definujeme jednu konkrétní věc, v tomto případě tu nejlepší, nejstarší, nejhezčí.... Takže superlati se skládá z určitého členu, slova más/menos a přídavného jména. Skloňuje se opět jen přídavné jméno a člen, které se shodují s podstatným jménem v rodě i čísle.
el/la más bonito/a - nejhezčí
el/la más azul - nejmodřejší/ nejvíc modrý/modrá
el/la más interesante- nejzajímavější
el/la menos bonito/a - nejošklivější (= nejméně hezký/á)
el/la menos azul- nejméně modrý/á
el/la menos interesante - nejnezajímavější = nejméně zajímavý/á
Estoy pálido.
Estás más pálido.
Usted está la más pálida.
Somos fuertes.
Sois menos fuertes.
Son los más fuertes.
Stejně jako u nás neříkáme lepšejší, velkejší, malejší nebo špatnější, ačkoliv v moderní době už jsou některé výrazy povoleny, ve španělštině pro tato slova máme také nepravidelné stupňování.
Neporavidelné stupňování | ||
---|---|---|
BUENO (dobrý, hodný) | MEJOR (lepší, hodnější) | EL/LA MEJOR, ÓPTIMO (nejlepší) |
MALO (špatný, zlý) | PEOR (horší) | EL/LA PEOR, PÉSIMO (nejhorší) |
GRANDE (velký) | MAYOR (větší) | EL/LA MAYOR, MÁXIMO (největší) |
PEQUEÑO (malý) | MENOR (menší) | EL/LA MENOR, MÍNIMO (nejmenší) |
V tabulce si můžete všimnout, že všechny tyto výrazy nepřibírají koncovku -A pro ženský rod, čili jsou stejné poro oba dva rody. Superlativ má ještě navíc dubletní tvary z latiny, ovšem Španělé dávají přednost svým. Krom těchto nepravidelných přídavných jmen můžeme narazit i na aková slova, která už jsou sama o sobě stupňovanými tvary, opět přejatá z latiny: SUPERIOR , INFERIOR , POSTERIOR , ANTERIOR , INTERIOR , apod.
2. a 3. stupeň od slov bueno a malo mění význam podle toho, nachází-li se před nebo za podstatným jménem. Více v kapitole přídavná jména.
Jak už název odpovídá, jde o vyjádření té nejvyšší vlastnosti - absolutní, se kterým nelze ostatní porovnávat. Přešel do španělštiny z latiny, kde se tak tvořilo stupňování normálně. Překládáme ho obvykle pomocí slov jako "neobyčejně, absolutně, velmi" i pomocí předpon "pře, pra". Ke kmeni přídavného jména přidáme koncovky -ÍSIMO, -ÍSIMA, -ÍSIMOS nebo -ÍSIMAS.
La muchacha es bonitísima.
Las casas viejísimas están a la izquierda.
Přídavná jména končící na -BLE mají koncovku -BILÍSIMO, na -R a -N mají koncovku -CÍSIMO. Je to kvůli výslovnosti., stejně tak se mění koncové Z na C: feliz - felicísimo, G přibírá v určitých případech U: largo - larguísimo , a C se mění na QU: práctico - práctiquísimo
amable - amabilísimo
joven - jovencísimo
pajón - pajóncísimo
V novinách a jiné literatuře se můžeme setkat i s elativem vytvořeným pomocí předpon EXTRA-, SOBRE- , SUPER-.
Extrajoven
Superamable
V hovorové řeči se zřídka užívají také předpony RE-, REQUETE-.
Requetejoven
Některá přídavná jména mají elativ tvořený z původního latinského kmene.
Sabio - sapientísimo (lat. sapiens - sapientissimus)
Fuerte - fortísimo (lat. fortis - fortissimus)