Vydáno dne 13.03.2013
Stejně jako v češtině jsou i ve španělštině slova, která mohou být buď přídavnými jmény nebo příslovci. Ve španělštině je označujeme jako kvantifikátory, udávají totiž určitý počet, množství.
<h2> Příslovce</h2>
Mucho – hodně
Poco – málo
Bastante – dost
Demasiado – příliš
Suficiente – dostatečně
Jsou-li tato slova užita jako příslovce, stojí u slovesa a nemění se.
Habla mucho. *1
Habla poco. *2 .
Habla bastante. *3
Trabaja demasiado. *4
Trabaja suficiente. *5
UN POCO znamená trochu. Habla poco – mluví málo X Habla un poco checo – mluví trochu česky.
<h2> Přídavná jména</h2>
Mucho – hodně
Poco – málo
Bastante – dost
Demasiado – příliš
Suficiente – dostatečně
Jsou-li tato slova chápána jako přídavná jména, pak stojí PŘED podstatným jménem, ke kterému se vztahují, a skloňují se spolu s ním.
Mucha gente. *6
Poco trabajo. *7
Bastante tiempo. *8
Suficiente tiempo. *9
Muchos gatos. *10
Nesmíme zapomínat, že odpovídáme-li na otázku a použijeme nějaké z těchto slov, musí být ve správném tvaru.
¿Tiene usted sed? – Sí, mucha. *11
¿Teneís muchas bebidas? -No, tenemos pocas. *12
¿Trabaja Juan mucho? No, no trabaja demasiado, trabaja poco *13
<h1 > poco / un poco de…</h1>
Oběma těmito výrazy označujeme malé množství něčeho. Rozdíl v jejich použití je však ten, že použijeme-li POCO, že něco spíše není. Použijeme-li naopak UN POCO DE, pak kladmeme důraz na to, že něco je.
Jorge: Hay poca sal. Tenemos que comprarla. *14
Miri: Hay un poco de sal. No necesitamos comprarla todavía.
*15
V prvním případě chceme podotknout, že sůl už nevystačí na ochucení žádného jídla, je ji opravdu málo a musíme ji koupit. V druhém případě ji je také málo, ale ještě nějaký ten den vydrží, takže ji nemusíme nutně kupovat.
POCO se skloňuje, musí mít stejný rod a číslo jako podstatné jméno, které rozvíjí, oproti tomu UN POCO DE je nesklonné.
<h1> mucho / muy</h1>
Mucho se používá ve spojení s podstatnými jmény, tehdy se skloňuje nebo se slovesy. To již bylo řečeno výše. Můžou ovšem nastat situace, kdy se využívá s přídavnými jmény či příslovci. V takovém případě používáme výraz MUY:
Pedro vive muy lejos. *16
Pedro es muy inteligente. *17