Interpunkce
Ve španělštině se interpunkční znaménka používají většinou stejně jako u nás. Jediným závažným problémem by mohla být čárka.
Dvojtečka :
Klade se za stejných okolností jako v češtině, krom toho ještě navíc v dopisech po oslovení.
Queridísima madre: 
Yo te no vio.... 
Jak si můžete všimnout, na dalším řádku začíná po dvojtečce věta velkým písmenem.
Otazník ¿ ? a vyřičník ¡ !
Od češtiny se výrazně liší jan tím, že kromě našeho českého znaménka na konci věty je i obrácené znaménko na začátku věty nebo na začátku části, která uvozuje otázku či rozkaz nebo zvolání.
¡Hola, Juan! 
¡Trabaje rápido! 
¿Qué hora es? 
¿Hola, Juan, Qué hora es? 
Uvozovky " " , ' ' , >> <<
Ve španělstině jsou tři druhy uvozovek a všechny mají stejný význam a funkci. Užívají se stejně jako v češtině - v citátech, příslovích, u výroků, zdůraznění,...
- Od češtiny se ale liší tím, že se obvykle nepoužívají u přímé řeči, která je uvozena pomlčkou.
-Hola, juan! ¿Como estás? 
-Bien, ¿Y tú? 
- Pokud ovšem postava mluví či přemýšlí sama k sobě, čili její myšlenky a slova nejsou vyřčená, dáváme takové myšlenky do uvozovek.
"Ella es muy bonita", se apercata Juan. 
Středník ;
Středník může být často nahrazován jiným interpunkčním zneménkem. Záleží spíše na člověku, jestli chce raději použít středník nebo čárku, popřípadě tečku.
- Středníkem oddělujeme věty, které spolu úzce souvisejí. Můžeme ho nahradit tečkou.
Ahora voy a cenar; tengo hambre. 
- Před spojkami nebo celými větami odporovacími, přípustkovými, důsledkovými se často vyskytuje středník. Může být nahrazen čárkou.
Comé ante la media hora; sin embargo, tengo siempre mucha hambre. 
- Středník odděluje větší významové celky, obvykle je jakýmsi nadstupňem čárek.
Čárka ,
I čárka je ve většině případů shodně využívaná jako v češtině.
- Oddělujeme tak oslovení
Hola, Juan. 
- Vsuvky, přístavky, volné přívlastky, citoslovce, vložené věty
Ay, Qué has hecho? 
El avión, un movilización de lujo, ... 
- Před QUE ve významu ŽE, ABY, NEŽ se NEPÍŠE
Dije que no era verdad. 
- V neúplné větě tak nahrazuje sloveso
Mi coche es amarillo; el tío, azul. 
- Několikanásobné větné členy a souvětí
Es un hombre inteligente, guapo, amable y viejo. 
- Ve vztažných větách se může vypustit jen tam, kde by to nezměnilo smysl vět (zpravidla u vložených vět nelze)
Es un hombre que us muy simpático. 
Su mujer, que está al lado de José, es también muy simpática. 
- Před Y, O, NI v případě, že se jednotlivé části liší významem
Comió un almuerzo, bebió una cerveza, pagué, y se sintió contento. 
- Po jistých výrazech, např. sin embargo, además, en fin, generalmente
Yo, sin embargo, voy a comer. 
- Po příslovečných určeních na počátku věty
El 11 de abril de 1990, se nació Marco. 
- V dopisech - v úvodu po určení místa a před datem
Pardubice, 9 de abril 
- V dopisech - odděluje ulici od čísla popisného
Calle de Colón, 158 