Abeceda a výslovnost

Na počátku slova a po M N se vyslovuje stejně jako české. También /tam'bjen/, bueno /'bweno/. Uprostřed slova se vyslovuje tak, že ústa připravíme stejně jako k vyslovení B, ale nedovřeme je úplně a vyslovíme. Vychází neurčitý zvuk mezi V a B. Bebida /be'βiða/.

Na konci slova, před souhláskami a samohláskami A O U se vyslovuje jako české k. Cuba /kuba/, cansado /kan'saðo/, Cripton /kri'pton/. Před E I se jeho výslovnost blíží anglickému "th", ovšem oproti angličtině se špička jazyka neopírá o horní řezáky, ale vyplňuje prostor mezi zuby. Cinco /'θinko/, ce /θe/.

Vyslovuje se jako naše české Č. Mucho /'mutʃo/, Sancho /'santʃo/.

Na počátku slova a po L N je stejné jako české d. Dar /'dar/, fondo /'fondo/. Uprostřed slova je jeho výslovnost mírně redukována a na jeho konci už téměř zaniká. Madre /'maðre/, juventud /xuβen'tud/.

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Fernando /fer'nando/, fácil /'faθil/.

Na konci slova, před souhláskou a samohláskami A O U se vyslovuje jako české. Grande /'grande/, ganada /ga'naða/. Před samohláskami E I se vyslovuje jako české CH. Gelatina /xela'tina/. Jestliže je mezi G a E resp. I vloženo U, pak se G vyslovuje jako G a U se nevyslovuje. Guitarra /gi'tara/. Jestliže se má v těchto skupinkách GUE a GUI vyslovit i U, pak se nad ním dělá přehláska (GÜ). Lingüística /lin'gwistika/.

Je ve španělštině němé. To znamená, že se nevyslovuje. Hache /'atʃe/, ¡hola! /'ola/

Vyslovuje se jako naše české CH. Jota /'xota/, Juan /'xwan/.

Toto písmeno není původně španělské. Vyskytuje se pouze v cizích slovech, nejčastěji latinských a řeckých. Výslovnost je stejná jako v češtině. V moderní době se stále více nahrazuje K za C, resp. QU(viz níže), někdy tedy můžeme psát dvě verze slova, např. Kripton /kri'pton/ i Cripton /kri'pton/.

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Limpio /'limpjo/, luego /'lwego/.

V češtině obdobu nemá, dalo by se přirovnat ke slovenskému měkému L, jazyk se opírá o dolní řezáky a plochou hřbetu se tiskne k hornímu patru. Ovšem moderní Španělé už dávají přednost zjednodušené výslovnosti - jednoduché J. Llamar /ʎa'mar/, llegada /ʎe'gaða/.

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Marcos /mar'kos/, mucho /'mutʃɒ/.

Je stejné jako v češtině až na jednu výjimku. Před B V se čte jako M. Conferencía /kɒnferen'θia/, tranvía /tram'bia/.

Vyslovuje se jako české Ň. Jediná odlišnost je vlnovka místo českého háčku. Eñe /'eɳe/, mañana /ma'ɳana/.

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Padre /'paðre/, puerta /'pwerta/.

Je vždy spojeno s písmenem U a za nimi následuje buď E nebo I. QU se vyslovuje jako K. ¿Quién? /'kjen/, querer /ke'rer/.

České r kmitne většinou dvakrát. Španělština má dvojí vyslovování R. V případě, že je toto písmeno na počátku slova nebo následuje po N S L R, pak se vyslovuje mnohem progresívněji než české, kmity jsou od dvou do čtyř. Enrique /en'rike/, perro /'pero/. Kdekoliv jinde, tedy na konci či vprostředku slova (pokud se nenachází za N,S,L,R), se vyslovuje jen s jedním kmitem - ještě nevýrazněji než v češtině. Pero /'pero/.

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Sancho /'santʃo/, sed /'seð/.

Vyslovuje se stejně jako v češtině. Tener /te'ner/, tranvía /tram'bia/.

Výslovnost je stejná jako u písmena B. Vida /'biða/, automóvil /awto'moβil/.

Vyskytuje se spíše v cizích slovech, především latinských, kde bylo písmeno X velmi časté a vyslovovalo se jako naše. Španělština ho vyslovuje dvěma způsoby. Buď jako české X, které může být vysloveno téměř bez K. Téxto /'teksto/ až /'testo/ (redukce K je daná regionálně). Druhou variantou je vyslovování jako české CH. México /'mexikɒ/ - můžeme psát i Méjico.

Samostatně či na konci slova se vyslovuje jako I. Yo y tú /jo i 'tu/, rey /'rei/.