Vydáno dne 26.06.2008
Španělština užívá latinku. Drtivá většina písmen je shodná
s češtinou, objevuje se zde ovšem i několik vyjímek. Výslovnost není
obtížná, jde jen o cvik. My se budeme soustředit na španělštinu
vlastního Španělska. Jiné interdialekty, například z Mexika nebo Filipín
nebo i z jihu Španělska – Andalusie, mají určité odlišnosti, ke
kterým se později také dostaneme.
Písmeno | Píše se | Čte se |
---|---|---|
A | a | /a/ |
B | be | /be/ |
C | ce | /θe/ |
CH* | che (ce hache) | /tʃe/ |
D | de | /de/ |
E | e | /e/ |
F | efe | /efe/ |
G | ge | /xe/ |
H | hache | /atʃe/ |
I | i (latina) | /i latina/ |
J | jota | /xota/ |
K | ka | /ka/ |
L | ele | /ele/ |
LL* | elle (doble ele) | /eʎe/ |
M | eme | /eme/ |
N | ene | /ene/ |
Ñ | eñe | /eɳe/ |
O | o | /o/ |
P | pe | /pe/ |
Q | cu | /ku/ |
R | ere (erre) | /ere/ |
S | es | /ese/ |
T | te | /te/ |
U | u | /u/ |
V | (u)ve | /uβe/ |
X | equis | /ekis/ |
Y | y griega (ye) | /i grjega/ |
Z | zeta (ceta) | /θeta/ |
Písmeno W - doble ve se vyskytuje jen ve slovech přejatých, například el week-end nebo el wikend, whisky, western, watt...
*Písmena CH a LL se od roku 2010 již za hlásky a součást abecedy nepovažují, nově se jedná o dva znaky!
i - i latina, jelikož má základ v latině
y - y griega, jelikož má základ v řečtině
Písmeno | Výslovnost |
---|---|
B | Na počátku slova a po M N se vyslovuje stejně jako české. También
|
C | Na konci slova, před souhláskami a samohláskami A O U se vyslovuje jako české k. Cuba
|
CH | Vyslovuje se jako naše české Č. Mucho
|
D | Na počátku slova a po L N je stejné jako české d. Dar
|
F | Vyslovuje se stejně jako v češtině. Fernando
|
G | Na konci slova, před souhláskou a samohláskami A O U se vyslovuje jako české. Grande
|
H | Je ve španělštině němé. To znamená, že se nevyslovuje. Hache
|
J | Vyslovuje se jako naše české CH. Jota
|
K | Toto písmeno není původně španělské. Vyskytuje se pouze v cizích slovech, nejčastěji latinských a řeckých. Výslovnost je stejná jako v češtině. V moderní době se stále více nahrazuje K za C, resp. QU(viz níže), někdy tedy můžeme psát dvě verze slova, např. Kripton
|
L | Vyslovuje se stejně jako v češtině. Limpio
|
LL | V češtině obdobu nemá, dalo by se přirovnat ke slovenskému měkému L, jazyk se opírá o dolní řezáky a plochou hřbetu se tiskne k hornímu patru. Ovšem moderní Španělé už dávají přednost zjednodušené výslovnosti - jednoduché J. Llamar
|
M | Vyslovuje se stejně jako v češtině. Marcos
|
N | Je stejné jako v češtině až na jednu výjimku. Před B V se čte jako M. Conferencía
|
Ñ | Vyslovuje se jako české Ň. Jediná odlišnost je vlnovka místo českého háčku. Eñe
|
P | Vyslovuje se stejně jako v češtině. Padre
|
Q | Je vždy spojeno s písmenem U a za nimi následuje buď E nebo I. QU se vyslovuje jako K. ¿Quién?
|
R | České r kmitne většinou dvakrát. Španělština má dvojí vyslovování R. V případě, že je toto písmeno na počátku slova nebo následuje po N S L R, pak se vyslovuje mnohem progresívněji než české, kmity jsou od dvou do čtyř. Enrique
|
S | Vyslovuje se stejně jako v češtině. Sancho
|
T | Vyslovuje se stejně jako v češtině. Tener
|
V | Výslovnost je stejná jako u písmena B. Vida
|
X | Vyskytuje se spíše v cizích slovech, především latinských, kde bylo písmeno X velmi časté a vyslovovalo se jako naše. Španělština ho vyslovuje dvěma způsoby. Buď jako české X, které může být vysloveno téměř bez K. Téxto
|
Y | Samostatně či na konci slova se vyslovuje jako I. Yo y tú
|
Z | Vyslovuje se jako písmeno C před E, I, jen ho většinou najdeme před A O U nebo souhláskou. Zaragoza ![]() |
Přízvuk je označován apostrofem. V některém z dalších článků bude vysvětleno kde se ve španělských slovech nachází, stejně tak jako velmi problematický jev - vázání slov, díky němuž se mohou měnit výslovnosti některých slov.