Interpunkce (puntuación)

Vydáno dne 04.10.2021

Nepostradatelnou součástí každého jazyka je interpunkce. Pomáhá nám rozlišovat nejenom jednotlivé informace a správně chápat sdělení, ale také hraje velkou roli na poli intonace, díky čemuž můžeme správně analyzovat i nálady a záměry. Jak se používá ve španělštině se dočtete v tomto článku.



Interpunkce ve španělštině

Pro zápis jednotlivých znamének platí vesměs stejná pravidla, která máme i v českém jazyce. Znaky se píší bezprostředně za slovem a mezi dalším následujícím je mezera.

Kuriozitou, kterou má španělština, jsou podvojné znaky u otazníku a vykřičníku. Jedná se též i o uvozovky nebo závorky. Ty se píší nejenom na konci, ale také na začátku výroku či celku a jsou převrácená vzhůru nohama. Daný výrok či celek úzce obklopují z obou stran a s ostatními celky jsou oddělené mezerou.:

Tečka

Tečka se užívá obdobně jako v češtině – ukončuje větu či souvětí. Může také rozdělovat několik výroků pro větší přehlednost:

V případě kombinace s jinými interpunkčními znaky (závorky, uvozovky) se tečka píše až ZA těmito znaky:

Dvojtečka

I dvojtečka má stejná pravidla užívání jako v češtině.

Předchází výčtu, uvozují citace, spojují věty bez využití spojky nebo například spojuje věty bez potřeby jejich rozdělení tečkou

V dopisech a dokumentech se dvojtečka používá za pozdravy (v češtině se zde nejčastěji objevuje čárka). Následuje za ní velké písmeno:

Středník

Středník označuje pauzu delší než čárka a kratší než tečka. Mnohdy je však nahraditelný obyčejnou čárkou (zpravidla jedná-li se o kratší věty) nebo čárkou (v případě delších úseků) Používá se v následujících případech:

Může se používat jako spojení dvou vět tam, kde je pauza delší než u čárky, ale kratší než v případě tečky.

Odděluje věty v souvětí, kde už jedna čárka je

Odděluje úseky ve výčtu, kde jsou i čárky

Často odděluje věty, kde předchází výrazům jako pero, sin embargo, mas, aunque, po tanto

Vykřičník a otazník

Uvozují tázací a rozkazovací věty, obdobně jako v češtině. Stejně tak je můžeme vidět u zvolání či citoslovcí. Je však třeba mít na paměti, že oproti jiným jazykům se nepoužívá jen koncový znak, ale také počáteční znak, který je převrácen. Ten také nemusí stát na začátku věty, ale třeba uprostřed, protože značí počátek otázky nebo příkazu. Lze jimi označovat i několik výroků za sebou, které se považují buď za jednotlivé věty nebo jsou oddělen čárkami a chápu se jako celek.

Fakt, že oddělují samostatný rozkaz či otázku od zbytku věty, se projevuje například v postavení vět, ke je oslovení. Pokud je na počátku, do celku se nepočítá. Pokud je na konci, do otázky či rozkazu patří:

Zřídka se pak můžeme setkat s jediným znakem, který je v závorce. Tím se vyjadřuje buď překvapení (!) nebo pochybnost (?), případně v obou případech ironie. V češtině se s expresivitou vypořádáváme většinou pomocí uvozovek:

Pochybnost či nejistota se může projevovat i v letopočtech. Tam, kde nevíme, kdy se daná osoba narodila nebo zemřela. Doporučuje se daný letopočet dávat do dvou otazníků, není však chybou použít pouze jeden:

Trojtečka

Tři tečky, výpustka, trojtečka (…) označuje přerušení věty, nejasné zakončení, váhání, záměrné nedokončení věty, nahrazuje české “atd.”

V závorce (…) nebo i […] většinou v odborných textech naznačuje vynechání části textu

Zkrácené citace či výroky, které jsou známé

Závorky

Závorky uzavírají vedlejší nebo upřesňující prvky proložené výrokem. Používají se v následujících případech:

Proložení věty doplňující či upřesňující informací

Plní funkci odrážek či bodů

Poukazují na možnosti, které mohou být vynechány

Čárka

Na závěr patrně nejobtížnější část. Čárka obecně označuje krátkou pauzu ve větě.

Používá se k:

Oddělení členů výčtu, s výjimkou těch, před kterými stojí jedna ze spojek y, e (o, u)

Odděluje členy téže věty v případě, že jsou významově na stejné úrovni a pokud před nimi nejsou spojky y, e, (o, u) ni

všechny členy jsou oddělené čárkou nebo spojkou, protože jsou ve významové shodě – jedná se o úkoly, jež je potřeba vykonat do dovolené.

Před spojkou ale čárka bude v případě, že následující člen vyjadřuje jiný význam

To, že se bude radovat z dovolené = vnitřní pocit a důsledek splněných úkolů, se významově odlišuje od předchozích dvou bodů = úkoly k vyřízení.

Čárka se doporučuje dávat před spojku v případech velmi dlouhých souvětí, aby tak došlo k lepší přehlednosti

Separuje vokativ od zbytku věty

Nyní několik případů, kdy čárky ohraničují nějaký celek uprostřed věty, například

Přístavek (apozice)

Vložené přívlastkové věty

Upřesnění, doplnění či vysvětlení

Dojde-li k inverzi větných členů, pomáháme si následovně

„en cuanto a“ – čárka se použije: Hijos, ya tiene tres. (En cuanto a hijos, ya tiene tres.) TTT *49

„es lo que“ – čárka se nepíše: Amor necesita más que dinero. (Amor es lo que necesita más que dinero.) TTT *50

Co se týče spojek, čárka se píše:

Souřadné věty vázané spojkami pero, mas, aunque, sino

Před spojkami conque, así que, de manera que

Před příčinnými větami

V obou těchto případech lze větu napsat i bez čárky. Tato problematika je velmi nepopulární, a proto jí bude věnován samostatný článek.

Po výrazech jako esto es, es decir, o sea, en fin, por último, por consiguiente, sin embargo, no obstante, además, en tal caso, por lo tanto, en cambio, en primer lugar, y también, a veces, nebo příslovcích jako například generalmente, posiblemente, finalmente, por regla general, quizás, ad. Jsou-li na počátku věty, čárka se píše.

Jsou-li uprostřed, jsou odddělovány čárkami z obou stran

Je-li vynecháno sloveso z vět, může být nahrazeno čárkou. Je-li vět víc, bývají odděleny středníkem.

Záhlaví dopisů pro oddělení místa a času

Shrnutí

  • Tečka má de facto stejná pravidla jako v češtině. V rámci uvozovek však následuje vždy až ZA nimi (v češtině může být i před)
  • Dvojtečka se užívá také shodně. V dopisech se objevuje i po oslovení tam, kde bývá v češtině čárka. Následuje další řádek s velkým písmenem.
  • Středník se používá čím dál méně, stejně jako v češtině; jeho funkci plní čárky a tečky.
  • Otazníky a vykřičníky jsou ve španělštině dva – jeden na počátku tázacího a rozkazovacího celku a druhý na konci tohoto celku.

    Nemusí být vždy na počátku věty, ale právě až na počátku tázací, resp. rozkazovací fráze

    Samostatně mohou být v závorce, poté vyjadřují jistou expresivitu (ironie, pochybnost,…)

  • Tři tečky mají stejné využívání jako v češtině
  • Závorky se užívají stejně jako v češtině
  • Čárka se používá ve španělštině jinak třeba tam, kde ve větě je jiný významový úsek

    Compraron carne, arroz y otros ingredientes, y salieron de la tienda

    Při inverzi větných členů se používá tam, kde lze doplnit “en cuanto a”

    Píše se po mnohých spojkách, příslovcích a obratech, které je třeba si pamatovat a osvojit, např. sino, así que, conque, por lo tanto, no obstante, ad.

    V písemné korespondenci odděluje v záhlaví místo od data: Praga, 15 de setiembre de 2020.

Překlad:
  1. Jmenuji se Marek.
  2. Vysoký tlak: Tichý zabiják.
  3. Dones mi jablka, hrušky a broskve.
  4. Obvykle zvednu sklenku než zakřičím “na zdraví!”
  5. Promiňte, kolik je hodin?
  6. Ve Španělsku je několik autonomních oblastí, například Valencie (hl. město Valencie), Murcie (Extremadura), Andalusie (Sevilla), atd.
  7. Pandemie zvedla chudobu. Stoupá počet mrtvých.
  8. A náhle mi řekl: “Miluji Amandu.”
  9. Můj dědeček má tři sourozence: Amandu, Karla a Sanča.
  10. Objevil se problém: nemohla najít klíče od domu.
  11. Represe a prodej dat: špión ve vašem mobilu.
  12. Milý příteli, píši Vám, abych připomněl…
  13. Přišel ke dveřím a otevřel je. Nikdo tam nebyl.
  14. Zprvu byli mí prarodiče katolíci; o něco později konvertovali na budhismus.
  15. Na fotografii můžeme vidět Moniku, mou matku; Petra, mého otce a Adama, mého bratra.
  16. Už jsem neměl peníze, nicméně mí milí přátelé mi půjčili drobné.
  17. Co děláš zítra ráno?
  18. Často si pokládám otázku, co jsi to za člověka?
  19. Jaký to krásný kraj!
  20. Zmlkni!
  21. Ou! Aj! Ej! Bolí mne hlava!
  22. Alfons by chtěl vědět kam jedeme, odkud jedeme a kde trávime noci.
  23. Amálie, proč nejsi ve škole?
  24. Pavle říkám ti, ať to neděláš!
  25. Potom, co mu nasadila parohy, ho jeho “přítelkyně” miluje méně a méně.
  26. Homér, narozený v ?
  27. Jde o to, že kdyby nesouhlasil…raději nemyslet na takovou možnost.
  28. Nevím, zda to přijmu.
  29. Nevím… myslím, že… přijdu.
  30. Jeho výkon byl neuvěřitelný… Nedá se to jinak popsat.
  31. V mé kuchini je stůl, čtyři židle, sporák, lednice…
  32. Na jednom místě v la Mancha (…) žil rytíř s pohublou herkou a pobíhajícím chrtem.
  33. A student začal recitovat: “V místě v La Mancha, jehož jméno si nechci pamatovat…”
  34. Jeho profese (akrobat) je velmi nebezpečná.
  35. Ciudad de México (hlavní město Mexika) má téměř deset milionů obyvatel.
  36. Ve španělštině rozlišujeme dva rody podstatných jmen: a) rod mužský a b) rod ženský.
  37. Slovo motorka se může psát zkráceně.
  38. Chceš raději na procházku, na nákupy nebo se jít opalovat?
  39. Mám psa, kočku a morče.
  40. Nemohl by to říci své matce, otci, ani svému dědovi.
  41. Předtím, než vycestuješ do ciziny, je potřeba podstoupit očkování, vyzvednout pas a předat klíč sousedovi.
  42. Předtím, než vycestuješ do ciziny, je potřeba podstoupit očkování, vyzvednout pas a radovat se z dovolené.
  43. Koupili maso, rýži a další ingredience a vyšli z obchodu.
  44. Dej mi to, Antonio!
  45. Tyto hory, žáci, jsou nejvyšší ve Španělsku.
  46. Jan, přítel mé kamarádky Carmen, pracuje v té továrně.
  47. V tom okamžiku, který se zdál jako věčnost, přišel on.
  48. Všichni mí přátelé, včetně tech v cizině, jsou Češi.
  49. Děti, už má tři. (Pokud jde o děti, už má tři.)
  50. Lásku potřebuje více jak peníze. (Láska je to, co potřebuje více jak peníze)
  51. Nemohla jít ven, ačkoli byla zdravá.
  52. Pracuje každý den, ale nemá dost peněz.
  53. Dnes večer jsem si zlomil nohu, takže s tebou jít nemůžu.
  54. Ještě je ve škole, protože je pondělí.
  55. Koncert se konat nebude, protože prší.
  56. Navzdory tomu musíme odejít.
  57. Obecně jsou Češi sympatičtí.
  58. Můj manžel je asi doma.
  59. A on, namísto toho, vystřelil.
  60. Co se týče němčiny, je génius, ale angličtina, tam je to špatné.
  61. V Praze dne 15. září 2020
Přepis bublinkové nápovědy: