Vydáno dne 20.12.2022
V předchozím čísle jsme se se subjuntivem seznámili a v tomto čísle
si objasníme tvorbu jeho sloves v přítomném čase.
Nedělejte si starosti – neexistují nebo se již nepoužívají úplně všechny kombinace slovesných způsobů (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací, spojovací) a časů. V praxi se ve spojení se subjuntivem setkáte s těmito kombinacemi:
Složené časy nás nemusejí děsit, neboť se vždy jedná o v některém výše zmíněném čase vyčasovaném (pomocném) slovese HABER *3 a připojením stálého a neměnného příčestí významového slovesa (v pravidelných tvarech zakončeno na -ADO *4 nebo -IDO *5 ). U těchto složených časů se tedy opět bavíme pouze o vyčasování slovesa haber v některém z dvou výše uvedených časů ve spojovacím způsobu a tradičním připojení zmíněného příčestí („hablado“). Vzniknou nám tak tyto kombinace:
Ojediněle také najdeme subjuntiv v průběhovém vyjádření přítomného času (tedy pomocné sloveso estar + -ando / -iendo *6, a to z toho důvodu, že nás nějaká okolnost „donutí“ přejít z indikativu do subjuntivu:
A mi me sigue preocupando la situación de insomnio, ya que yo quiero dormir más horas y además de los síntomas de pesadez de cabeza y atontamiento que no se van y me hacen estar pendiente de ello todo el día. ¿Son normales estas sensaciones con lo que he estado tomando o es más bien fruto del cansancio? Me preocupa mucho el que no esté durmiendo, no quiero que me afecte la salud. *7.
Ve výše uvedeném příkladě je více zajímavých jevů. Třeba něco, co v angličtině známe jako předpřítomný průběhový čas („I have been taking pills“). V obou jazycích použitím gerundia zdůrazňujeme průběh. Lo que he estado tomando znamená to, co už nějaký čas beru, třebaže nikoli zrovna v okamžiku vyřčení této věty, ale v tomto období, kdy jsem zrovna nemocen. *8 A tedy estoy tomando znamená beru (prášky) a he estado tomando znamená (už nějaký čas) beru prášky. Pravidla pro použití průběhu (gerundia) nebo „neprůběhu“ však nejsou ve španělštině tolik striktní a jednoznačná jako v angličtině.
Budoucí subjuntiv (a to i složený) se s výjimkou textů právnického zaměření nepoužívá. Je velmi podobný subjuntivu imperfekta a při případném setkání se s ním jej zaručeně poznáte. Zapamatujme si dvě zajímavosti ohledně subjuntivu:
Ohledně tvarů naprosto kteréhokoli slovesa v naprosto kterémkoli čase v subjuntivu platí shodnost tvaru první a třetí osoby jednotného čísla. Tyto tvary jsou tedy totožné a jedině z kontextu lze poznat, zda mluvíme o mně (1. osoba) či o ní, něm nebo o Vás=vykání jedné osobě (3. osoba).
Tvary sloves subjuntivu odvozujeme od některého nám již známého tvaru času v indikativu. Použijeme tedy část slovesa určité osoby v určitém čase v indikativu a připojíme k ní koncovku. Tím vznikne tvar subjuntivu. Proto jsou tvary podobné (zní nám povědomě) a intuitivní.
Presente de subjuntivo je základní, častý a nejjednodušší tvar. Kořen tvaru je vždy odvozen od tvaru první osoby v indikativu. U koncovek dochází k prohození za koncovky od „opačné třídy“ takto:
To vše s jedinou, již zmíněnou výjimkou: první osoba jednotného čísla bude stejná jako třetí.
Připomeňme:
Koncovky od sloves -AR v indikativu jsou: -o, -as, -a, -amos, áis, -an *9
Koncovky od sloves -ER v indikativu jsou: -o, -es, -e, -emos, éis, en *10
Tudíž naše upravené koncovky pro subjuntiv budou znít:
Koncovky od sloves -AR v subjuntivu jsou: -e, -es, -e, -emos, -éis, -en *11
Koncovky od sloves -ER nebo -IR v subjuntivu jsou: -a, -as, -a, -amos, -áis, -an *12.
Udělejme si nyní pořádek o pravidelnosti a jednoduchosti tvarů v přítomném čase tím, že si slovesa rozdělíme do čtyř úrovní dle složitosti.
U těchto kousků nás nepřekvapí vůbec nic, můžeme mechanicky odtrhnout -AR, -ER, -IR a vesele připojit opačnou koncovku dle pravidel výše.
Slovesa zakončená na -AR: llamar *13, soplar *14, quitar* *15 a další..
Slovesa zakončená na -ER: romper *16, comprender *17 a další…
Slovesa zakončená na -IR: subir *18 a další… Sloves zakončených na -IR je ve španělštině všeobecně méně.
*Více o významu slovesa quitar zde.
Do této kategorie zařaďme všechna slovesa, která jsou nepravidelná jen tím, že mají v indikativu nepravidelnou první osobu. Tato slovesa by nás již neměla překvapit a i když jsme ještě nikdy subjuntivní tvar od některého netvořili (ale známe-li jeho tvary v indikativu), tento subjuntivní tvar intuitivně a určitě i korektně vytvoříme. Příklady takových sloves:
• Poner *19 má tvary: ponga, pongas, ponga, pongamos, pongáis, pongan.
• Caber *20 má tvary: quepa, quepas, quepa, quepamos, quepáis, quepan.
• Conocer *21 (a všechna zakončená na -CER, -CIR) má tvary: conozca, conozcas, conozca, conozcamos, conozcáis, conozcan)).
• Reír *22 má tvar: ría, rías, ría, riamos, riáis, rían.
• Tener *23 má tvar: tenga, tengas, tenga, tengamos, tengáis, tengan. Též pro jeho odvozeniny vzniklé přidáním předpony (Detener, Sostener aj.)
• Venir *24 má tvar: venga, vengas, venga, vengamos, vengáis, vengan. Též platí pro jeho odvozeniny vzniklé přidáním předpony (Provenir aj.)
• Patří sem dokonce i estar *25, nabývajíc tvarů: esté, estés, esté, estemos, estéis, estén. Jeho nepravidelností není nic jiného než přízvuk, který i v indikativu je kupodivu vždy (kromě 1. osoby mn. č.) na poslední slabice…
• Podle podobné logiky potom i dar *26, nabývajíc tvarů: dé, des, dé, demos, deis, den. Nepravidelnost spočívá opět v přízvučnosti na „poslední“ slabice, což je samozřejmé, když se jedná o jednoslabičné slovo. Rozdíl ve výslovnosti od předložky de *27 není žádný, pravopisný rozdíl spočívající v akcentaci „e“ již naznačuje, že se jedná právě o subjuntivní tvar slovesa dar.
Mezi takováto slovesa patří exempláře těch, které se pojí s nepravidelností složitější než pouze již známá nepravidelná první osoba jednotného čísla v oznamovacím způsobu (dle kategorie výše). Kromě té zahrneme v těchto slovesech také změny typu E→IE a O→UE, jakož i změny ortografické (pravopisné). Subjuntiv ale vždy „přejímá“ nepravidelnost sloves z indikativu:
Např. pensar *28 má tvary: piense, pienses, piense, pensemos, penséis, piensen. *29
Např. jugar *30 má tvary: juegue, juegues, juegue, juguemos, juguéis, jueguen. *31
Např. dormir *32 má tvary: duerma, duermas, duerma, durmamos, durmáis, duerman. *33
Např. volar *34 má tvary: vuele, vueles, vuele, volemos, voléis, vuelen. *35
Např. sentir *36 má tvary: sienta, sientas, sienta, sintamos, sintáis, sientan. *37
Všechna slovesa zakončená na -EDIR, např. medir *38 má tvary: mida, midas, mida, midamos, midáis, midan. *39
Doplňme též sentar *40 má tvary: siente, sientes, siente, sentemos, sentéis, sienten.
Např. aplicar *41 má tvary: aplique, apliques, apliqu*e, apliqu*emos, apliquéis, apliquen. *42
Např. lanzar *43 má tvary lance, lances, lance, lancemos, lancéis, lancen. *44
Procvičte si nepravidelnost na následujících slovesech – pod symbolem *45 naleznete správné řešení a jeho odůvodnění:
QUERER (chtíti) *46, FREGAR (umýt) *47, PODER (moci) *48, ESFORZAR (namáhat) *49, COMENZAR (začít) *50, TRADUCIR (překládat) *51. IMPEDIR (znemožnit) *52
Lze se setkat i se slovesy, jejichž odvození od první osoby je málo zřetelné. Tyto na prstech jedné ruky jistě spočitatelné exempláře je zkrátka nutné se naučit zpaměti. Jde o slovesa:
ir *53 má tvary: vaya, vayas, vaya, vayamos, vayáis, vayan.
haber *54 má tvary: haya, hayas, haya, hayamos, hayáis, hayan. Speciální existenční tvar HAY v subjuntivu vždy přebírá tvar třetí osoby jednotného čísla daného času. Zde bude tedy mít tvar HAYA.
ser *55 má tvary: sea, seas, sea, seamos, seáis, sean.
• Tvary subjuntivu v přítomném čase se odvozují od první osoby jednotného čísla a přebírají s sebou veškeré nepravidelnosti (někdy tvoří i nepravidelnost novou, např. dormir)
• Tvary jsou jednoduché a intuitivní a i mezi nepravidelnostmi jsme nalezli pravidla.
Zapomněl jsem na nějaké zajímavé sloveso nebo kategorii? Zanechte svůj komentář dole pod článkem ⬇⬇ nebo na fóru a zeptáte se na to, co vás o subjuntivu zajímá.