Granada, tierra soñada por mí...

Úvod

Píseň Granadu složil v roce 1932 na motivy stejnojmenného španělského města mexický hudebník Agustín Lara a udělil jí formu „španělské fantasie“ (volná hudební forma). V novinách o ní píší jako o „nejzpívanějším městě na světě.“ V písni na třídobý rytmus valčíku (ale feeling nejspíše bolero) autor vyjadřuje obdiv k městě a jeho historii, které sám navštívil až po dalších 32 letech, a shrnuje jeho kvality a krásy tak, že s tím souhlasí i sami Španělé. A Vy s krásou textu této písně bezpochyby budete souhlasit také. Hudebně je píseň postavena na známém španělském motivu tří po sobě jdoucích překvapivě durových akordů, který můžeme nazvat třeba „paso doble riff“ a uslyšíme ho v každé verzi písně, protože to je přesně ten prvek, který píseň lokalizuje do španělské krajiny.

Pusťme si tedy pro počátek píseň v několika verzích zpracování:

• Juan Diego Florez, peruánský operní zpěvák a jeden z nejúspěšnějších světových tenoristů současnosti s jemným sametovým hlasem a pohyblivými „leggero“ výškami, krásné klasické podání.
• Danny Daniel, čtyřdobá verze s nádechem latinskoamerického tance a kolorovaným zpěvem do stylu azanu*.
• Luciano Pavarotti. Od Italů se prosím neinspirovat výslovností španělštiny…
• Milan Chladil, kterému se připisuje vznik českého textu, který pak zpracovali i známější čeští interpreti.

Originální text písně

V ^*1 poté nikoli doslovný, ale smysluplný překlad.

Introdukce

Granada, tierra soñada por mí, mi cantar se vuelve gitano cuando es para tí.  ^*2

Mi cantar, hecho de fantasia, mi cantar, flor de melancolia, que yo te vengo a dar.  ^*3

Sloka

Granada, tierra ensangrentada en tardes de toros,  ^*4

mujer que conserva el embrujo de los ojos moros.  ^*5

Te sueño rebelde y gitana, cubierta de flores,  ^*6

y beso tu boca de grana, jugosa manzana, que me habla de amores.  ^*7

Granada, manola cantada en coplas preciosas,  ^*8

no tengo otra cosa que darte que un ramo de rosas.  ^*9

Coda

De rosas de suave fragancia que le dieran marco a la Virgen morena.  ^*10

Granada, tu tierra está llena de lindas mujeres, de sangre y de sol.  ^*11

Komentář

tardes de toros jsou zkrátka býčí odpoledne a myslí se jimi španělská tradice korida, která je vlastní i autorově rodné zemi.

ojos moros jsou oči Maurské (=arabské) ženy, které vypadají například takto (opět je tímto veršem vyzdvihována krása arabské ženy, typické obyvatelky města po většinu období středověku).

grana je prostě karmín, rudé až purpurové přírodní červené barvivo, anglicky „scarlet“. (Především pánové,) představte si krásnou snědou Granaďanku s rty rudými jako zralé jablko odrůdy red delicious, jak vám šeptá o lásce… Tak přesně to vám sděluje Agustín tímto veršem.

manola nelze přesně jednoslovně přeložit, spousta nabízejících se překladů bude ale na míle vzdálená od původního významu, a tak si krátce popíšeme význam tohoto slova. Jde patrně přechýlený tvar slova manolo, kterým se ve španělsku rozumí madridský švihák, čávo, frajírek, týpek hustý pro svůj „husťácký“ styl oblékání a vystupování, prostě frajer. Když si totéž představíte v ženské verzi, dojdeme k elegantní až výstřední dámě, která si své okolí podmaní. A přesně k tomu je přirovnáváno autorem město Granada.

de rosas de suave fragancia que le dieran marco a la Virgen morena je přirovnání zhruba takovéto: představte si Pannu (nikoliv však, pochopitelně, Marii) na obraze v dřevěném rámu. Vzhledem ke svému jižanskému původu a arabské krvi si ji představte snědou = morenu, takovou jako z obrázku výše. Představte si, že místo rámu dřevěného ji „orámujete“ těmito růžemi, tolik a tak jemně voňavými, a pak si představte zahrady plné růží v celém městě…

Závěr

Málo se ví, že Agustín Lara napsal písně i o jiných španělských městech, protože ty již nejsou tolik známé. Granada stejně jako ostatní jižní pozůstatky někdejší „Arábie“ je městem, které rozhodně stojí za návštěvu a úspěch a krása této písně toto celé jen podtrhuje.

Přepis bublinkové nápovědy: