Nepřízvučná (nesamostatná) osobní zájmena

Jsou to zájmena ve třetím a čtvrtém pádu. Nesamostatná proto, že nemohou stát o samotě. Nejdříve si zopakujeme osobní zájmena v prvním pádu (ta samostatná jsou):

Osoba	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	YO	NOSOTROS
2.	TÚ	VOSOTROS
3.	ÉL/ELLA	ELLOS/ELLAS

Jak již bylo řečeno, grafický přízvuk nad TÚ a ÉL je kvůli odlišení od zájmena tu (tvůj, tvá) a členu el. V množném čísle mají zájmena dvě koncovky – mužského (-OS) a ženského (-AS) rodu.

To vše je jasné, teď se ale podíváme na něco trochu obtížnějšího:

Osobní zájmena ve třetím pádu

Otázky třetího pádu jsou KOMU? ČEMU? Odpovědi ve formě osobních zájmen budou tedy takovéto:

Osoba	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	ME *1	NOS *2
2.	TE *3	OS *4
3.	LE *5	LES *6

Postavení těchto zájmen:

• normálně PŘED slovesem

  Pedro enseña la pintura a Juana.  ^*7

  Pedro le enseña la pintura.  ^*8

• ZA slovesem jsou, pokud se jedná o rozkaz, infinitiv či gerundium (v tom případě se připojují ke slovesu)

  Pedro, ¡ensañale la pintura!  ^*9

  No puedo ensañarle la pintura.  ^*10

Osobní zájmena ve čtvrtém pádu

Čtvrtý pád má otázky KOHO? CO? Osobní zájmena v daném tvaru budou:

Osoba	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	ME *11	NOS *12
2.	TE *13	OS *14
3.	LE/LO/LA *15	LES/LOS/LAS *16

Ve třetí osobě máme tři tvary LE – LO – LA. Ženský rod má vždy LA. Pro mužský rod se používá tvar LE pro osoby a LO pro zvířata a neživotné bytosti, věci. V moderní době se ale stále více užívá LO i pro osoby.

Postavení je stejné jakou ve třetím pádě. Obyčejně stojí před časovaným tvarem slovesa, za stojí jen jedná-li se o infinitiv, gerundium či rozkaz. V takových případech nestojí samostatně, ale připojují se za dané slovo.¨

Ya la veo. ^*17

Nosotros os punimos.  ^*18

Nosotros le/la/les/las punimos.  ^*19

¡Púneme! ^*20

Přízvuk

Nesmíme zapomínat, že připojením zájmena (nová slabika) je někdy potřeba označit graficky přízvuk.

Punir – ¡Pune! – ¡Púneme!  ^*21

Zápor

Osobní zájmena se v případě záporných vět kladou ZA záporku NO:

La veo. ^*22 – NO la veo.  ^*23

Nemůžeme tedy psát La no veo.

Opisy

Když je infinitiv doprovázen jiným slovesem, obvykle opisnou vazbou (poder, ir a, querer,…), pak můžeme zájmeno klást buď před časované sloveso nebo ho připojit k infinitivu.

Voy a llamar a mi madre.  ^*24

La voy a llamar nebo Voy a llamarla. ^*25
VOY je časovaný tvar slovesa, infinitiv je llamar. V prvním případě jsme zařadili zájmeno PŘED časované sloveso, v druhém jsme ho spojili s infinitivem.

Dvě nesamostatná zájmena za sebou

Samozřejmě se setkáme i se spojeními jako jí ho, jim ji, nám ho…čili se dvěma osobními zájmeny, z nichž jedno je ve třetím pádě a druhé v pádě čtvrtém. V takovém případě je pořadí stejné jako v češtině – chronologické. Nejdříve následuje třetí pád, poté čtvrtý.

mi ho – me le/lo

nám ji – nos la

jim mne – les/las/los me

mně je – me les/las/los

vám tebe – os te

Jestliže máme obě zájmena ve třetí osobě, pak se tvary prvních z nich (le, les) mění na se.

se lo – mu ho, jim ho, Vám ho
se la – mu jí, jí(oné) ji (onu), Vám ji
se le – mu ho, jim ho, Vám ho

Příklady:

Se la voy a llamar nebo Voy a llamarsela.  ^*26

Umístění předmětu ve větě

Ačkoliv je pořádek slov ve větě volnější, zpravidla je podmět na prvním místě, poté přísudek a následně ostatní větné členy. Pokud se ovšem toto pořadí změní tak, že dáme předmět na první místo, je potřeba, narozdíl od češtiny, ho znovu opakovat jako osobní zájmeno:

Escribo a Manuel. Píšu Manuelovi.
První ve větě je podmět, který je nevyjádřený (já), poté přísudek – píšu (escribo) a nakonec předmět – Manuelovi (Manuel).

A Manuel le escribo. Manuelovi píšu.
Změnili jsme pořádek slov – na počátku věty je PŘEDMĚT – A Manuel – to znamená, že musíme tento větný člen opakovat znovu formou osobního zájmena. Komu, čemu píšu? – 3.pád, Manuel je rodu mužského, tzn., že dané zájmeno bude LE.