Dvojhlásky a trojhlásky

ALL LEVELS Vydáno dne 01.04.2009

Abychom mohli správně určit postavení přízvuku na slově, je třeba znát dvojhlásky a trojhlásky, kromě toho rozeznávat, které samohlásky jsou silné a které slabé. Vše najdete zde.


Samohlásky

Ve španělštině máme pět samohlásek A E I O U.
Y sem nepatří, počítá se mezi souhlásky!

Silné samohlásky

Silné jsou proto, že mohou tvořit slabiky samostatně. To znamená, že mohou svým samostatnám postavením vytvořit slabiku te-a-tro* . V češtině může tvořit slabiku každá samohláska (ko-pre-ti-na, stra-na, bi-cy-kl**)
*Toto setkání dvou silných samohlásek je někdy též nazýváno hiát
**V češtině máme dvě slabikotvorné souhlásky - R, L

Ve španělštině jsou takové samohlásky pouze tyto tři: A E O

for-mal , che-co , po-co

 

Slabé samohlásky

Logicky nám zbývají dvě, a sice I a U.

Tyto dvě samohlásky nemůžou nikdy samy o sobě vytvořit slabiku (tj. nemohou stát osamotě a být slabikou). Mohou se ale srdužovat dohromady nebo připojovat k silným samohláskám, resp. souhláskám, a tak vytvořit slabiku, dvojhlásku či trojhlásku.

ma-nu-al , nue-vo , no-via pe-dir

Dvojhlásky

Jak již bylo řečeno, dvojhláska vzniká spojením dvou slabých samohlásek nebo přidružením slabé k silné. O dvojhlásku se nejedná v případě, kdy se vedle sebe vyskytují dvě silné samohlásky!

maestra = mae-stra ma-es-tra
Všechny samohlásky jsou silné, nemůžeme teda AE považovat za dvojhlásku

amáis
V tomto případě se už o dvojhlásku jedná. Došlo ke spojení silné A a slabé I. Slovo má dvě slabiky: A-mÁIs.

viejo = vie-jo
Spojením I a E jsme získali dvojhlásku, která tvoří slabiku. Druhá slabika je vytvořena silnou samohláskou O.

viudo = viu-do
V tomto případě je první dvojhláska tvořena spojením dvou slabých samohlásek U a I. Dohromady tedy vytvoří dvojhlásku a tím i slabiku. Druhá slabika slova je vytvořena silnou samohláskou O.

Trojhlásky

Trojhláska vzniká spojením dvou slabých samohlásek a jedné silné.

telefoneáis = te-le-fo-neáis te-le-fo-ne-áis
EÁI není trojhláskou, protože by se jednalo o spojení dvou silných a jedné slabé samohlásky.

continuáis = con-ti-nuáis
Zde už jde o trojhlásku, spojila se silná A se slabými U a I.

Určování přízvuku

Jak se na slovech určuje přízvuk si můžete přečíst v článku Přízvuk a vázání slov.

  • Jestliže je dvojhláska složená ze silné a slabé samohlásky na místě přízvuku - v přízvučné slabice - pak stojí přízvuk na té silné:

viejo - dvojhláska IE - přízvuk bude na silné, čili E

bailo - dvojhláska AI - přízvuk na silné = A

  • Jestliže je dvojhláska složená ze dvou slabých samohlásek na přízvučné slabice, pak stojí přízvuk na té druhé:

ruina - dvojhláska UI - přízvuk na druhé = I

viudo - dvojhláska IU - přízvuk na druhé = U

  • U trojhlásek je většinou přízvuk označen, zpravidla stojí na silné:

continuáis - - trojhláska UÁI - přízvuk na silné (je označen graficky) Á

Jestliže je přízvuk nepravidelný, je značen graficky, pak se dvojhláska ruší a jedná se o dvě slabiky

país - pa-ís
Dvojhláska je zrušena - AÍ se rozděluje na A a Í, neboť je přízvuk graficky značen na Í. Normálně by se jednalo o jednoslabičné slovo pais.

ZÁVĚR

  • Ve španělštině existuje pět samohlásek.
  • Ypsilon mezi samohlásky nepatří, je to souhláska.
  • Samohlásky se dělí na silné (A,O,E) a slabé (U,I)
  • Silné jsou proto, že mohou vytvořit slabiku tím, že stojí samostatně (te-a-tro)
  • Slabé tvoří slabiky jen ve spojení s jinými samohláskami či souhláskami
  • Dvojhláska vzniká spojením silné a slabé (ai, au, ei, eu, oi, ou, ua, ue, uo, ia, io, ie) nebo dvou slabých samohlásek (iu, ui)
  • Trojhláska vzniká spojením silné samohlásky a dvou slabých.
  • Slabé samohlásky nemusí tvořit dvojhlásku (PAIS) tím, že se na nich označí přízvuk (PAÍS)

 



Pokračovat můžete zde:

PRE-INTERMEDIATE

Předpřítomný čas

Další z časů ve španělštině je čas předpřítomný, který nemá v češtině obdoby.
INTERMEDIATE

Indefinido vs. perfecto

Článek pojednávající o rozdílnost využívání předpřítomného času a minulého času jednoduchého.
INTERMEDIATE

Indefinido vs. perfecto #1

Kontrolní test, ve kterém si ověříte, zda jste pochopili rozdílnost používání času minulého prostého – indefinodo – a času předpřítomného – perfecto.
Komentáře k článku

K článku nejsou zatím žádné komentáře

Přidat komentář

Copyright 2008–2017 Vitware s.r.o.

TOPlist