<center> <h1>Španělšti­na</h1> </center>

Španělský jazyk se řadí do indoevropské skupiny jazyků, stejně jako čeština. Chceme-li být specifičtější, pak patří do větve románských jazyků, do které patří také významné evropské jazyky jako je portugalština, francouzština, italština, rumunština, dále jazyky, kterými se mluví i ve španělsku – katalánština, galicijština, a mnoho dialektů. Kromě toho se do románské větve řadí i jiné jazyky či dialekty, více či méně známe, jako například rétorománština, okcitánština, burgundština, ad.

Tyto jazyky se vyvinuly z latiny, především z latinyvulgární, kterou používali římští vojáci. Ti dobývali mnohá území, na kterých se pak zdržovali adocházelo ke konfrontaci jejich vulgární (lidové) latiny s jazyky domorodců. Proto vzniklo mnoho odlišných, a přesto podobných jazyků, které dnes tvoří románskou větev.

Španělština byla významně ovlivněna arabskou kulturou, dlouhá léta byl Iberský (dnes Pyrenejský) poloostrov obýván Maury. Z oné doby pocházejí mnohé výrazy, pro španělštinu unikátní. Kromě arabů však můžeme nalézt i vlivy jiných kultur, například vizigóty, gótskou kulturu, aj.

Španělsky se mluví takřka na všech kontinentech,jed­notlivé oblasti mají svá specifika, ale norma se snaží výslovnost a gramatická pravidla sjednocovat.

Co se nejrozšířenějších světových jazyků týče, zaujímá španělština třetí místo – po mandarínštině (mandarínský dialekt čínského jazyka) a hindštině (dialektu indického jazyka). Španělsky mluví přes 400 miliónů lidí po celém světě, především ve Španělsku a jižní Americe, s výjimkou Brazílie, střední Americe, v Asii na Filipínách, v Africe na bývalých i dosavadních državách (např. Meuta a Celilla), ale i v USA patří španělština mezi šest úředních jazyků a mluví jí okolo 10% obyvatelstva, což je přibližně 30 miliónů. V poslední době se ovšem objevují “proroctví či předpoklady,” že španělština bude razantně expandovat a v následujících 50 – 100 letech bude nárůst jejích mluvších vyšší o celých 100%. Podobná situace by údajně mela nastat i u arabštiny.

Pro španělštinu může člověk najít mnohá využití nejenom v Evropě (jedním z úředních jazyků EU je také španělská jazyk), ale po celém světě. Výslovnost není obtížná a co se gramatiky týče, ani tam to není nijak složité. Ano, najdou se pochopitelně jevy a zrádná úskalí, ale ty jsou v každém jazyce. Ve španělštině je často velkým problémem tzv. subjunktiv (subjuntivo) – spojovací způsob, který však mají i jiné románské jazyky a najdeme ho i u jiných jazyků, např. anličtina či němčina, kde se využívá poněkud odlišně a může se i jinak nazývat – konjunktiv. Pokud však umíte španělsky, dokážete se dorozumět více či méně katalánsky, portugalsky, italsky.