<h1> La familia</h1>
Článek se zaměřuje na rodiné příslušníky, které získáte přirozeně, čili rodiče, prarodiče, vnoučata. O členech rodiny, které získáte až vaším sňatkem, se dočtete zde.
<h2> Rodiče</h2>
Na španělštině je zajímavé to, že nějací dva rodinní příslušníci, kteří tvoří pár, například otec a matka, se řeknou stejně jako by se jednalo o dva otce:
el padre- otec
la madre – matka
tito dva lidé tvoří pochopitelně pár, kterému se říká rodiče. Například v angličtině je to výraz parents, kdežto ve španělštině se jedná o los padres *1 . Slovo los parientes také existuje a svádí k tomu myslet si, že jsou to rodiče, ovšem los parientes znamená příbuzní
Una madre y un padre son los padres. *2
Pochopitelně je to i množné číslo od slova otec, čili:
Mi padre y tu padre son padres. *3
Pokud se jedná o dvě a více matek, je to stará známá písnička:
Las madres nuestras son cuidadosas. *4
Toto pravidlo, že muž a žena tvořící pár v rodině, ať už se jedná o rodiče, prarodiče, děti, neteř a synovce, tetu a strýce a mnoho dalších, je v množném čísle ve tvaru mužském, platí ve všech vztazích (viz níže).
Hovorové výrazy pro matku a otce, tak jako známe z angličtiny mom, mum nebo dad, jsou i ve španělštině.
la mamá – mamka, máma
el papá- taťka, táta
Další velkou výhodou je, že zpravidla všechny další členové rodiny se rozlišují jen přechýlením, tj. změnou členu EL – LA a změnou koncovky O – A
<h2> Děti</h2>
el hijo – syn / dítě
la hija – dcera
los hijos- děti / synové
Opět:
Tengo dos hijos. La hija se llama Pabla y el hijo se llama Pablo. *5
Tengo dos hijos. Se llaman Pablo y Tomás. *6
Tengo dos hijas. Se llaman Pabla y Teresa. *7
Opět stejná situace. LOS HIJOS použijeme v případě, že se jedná o syny nebo o dcery a syny. LAS HIJAS v případě, že máme jen potomky ženského pohlaví.
<h2> Sourozenci</h2>
el hermano- bratr
la hermana- sestra
los hermanos – sourozenci / bratři
Mis padres tienen tres hijos. A mí y mis dos hermanas. Somos hermanos.
*8
Moc povedená věta. Mí rodiče – matka a otec. Mají tři děti – syna a
dcery. Jsme sourozenci – já a mé dvě sestry. Vidíme, že je to
smíchané, ve všech případech se jedná o mužské iženské pohlaví.
Je-li tam zastoupen muž, pak je zkrátka množné číslo v rodě
mužském.
<h2> Prarodiče</h2>
el abuelo – dědeček
la abuela – babička
los abuelos – prarodiče / dědečci
Mi abuelo es viudo porque mi abuela murió en 1948. *9
<h2> Vnoučata</h2>
el nieto – vnuk
la nieta – vnučka
los nietos – vnoučata / vnuci
Tienes nietos? – Sí, claro que sí. Tengo cinco nietas. *10
<h2> Strýc a teta</h2>
el tío – strýc
la tía – teta
los tíos – strýc a teta / strýcové
Yo y mi hermana tenemos dos tíos y una tía. *11
Pozor! Neplést si TUYO, TUYA = tvůj, tvá s TÍO a TÍA = strýc, teta: Mi tuyo es viejo. Mi tío es viejo. *12
<h2> Bratranec a sestřenice</h2><br.
el primo – bratranec
la prima – sestřenice
los primos – bratranec a sestřenice / bratranci
Todos mis primos son los hijos de mi tío Manuel. *13
<h2> Synovec a neteř</h2>
el sobrino – synovec
la sobrina – neteř
Mi tío tiene dos sobrinos. A mí y mi hermana. *14
Jak vidíte, v této větě se dá velmi těžko přeložit výraz sobrinos, proto musíme zvolit nějaký kompromis. Pomocí druhé věty víme, o koho se jedná, a tak můžeme překládat třeba takto: Můj strýc má synovce a neteř. Mne a mou sestru. (Pod bublinkou je synovec a neteř v množném čísle, abychom vyjádřili neurčitost).
- rodiče
- Matka a otec jsou rodiče.
- Můj otec a tvůj otec jsou otcové.
- Naše matky jsou starostlivé.
- Mám dvě děti. Dcera se jmenuje Pavlína a syn Pavel.
- Mám dvě děti(dva syny). Jmenují se Pavel a Tomáš.
- Mám dvě dcery. Jmenují se Pavlína a Tereza.
- Mí rodiče mají tři děti. Mne a mé dvě sestry. Jsme sourozenci.
- Můj dědeček je vdovec, protože babička zemřela v roce 1948.
- Máš vnoučata? Ano, jistěže. Mám pět vnuček.
- Já a má sestra máme dva strýce a jednu tetu.
- Můj strýc je starý.
- Všichni mí bratranci a sestřenice jsou děti mého strýce Manuela.
- Můj strýc má synovce a neteře.