<h2> Příslovce</h2>

Mucho – hodně
Poco – málo
Bastante – dost
Demasiado – příliš
Suficiente – dostatečně

Jsou-li tato slova užita jako příslovce, stojí u slovesa a nemění se.

Habla mucho. ^*1

Habla poco. ^*2 .

Habla bastante. ^*3

Trabaja demasiado. ^*4

Trabaja suficiente. ^*5

UN POCO znamená trochu. Habla poco – mluví málo X Habla un poco checo – mluví trochu česky.

<h2> Přídavná jména</h2>

Mucho – hodně
Poco – málo
Bastante – dost
Demasiado – příliš
Suficiente – dostatečně

Jsou-li tato slova chápána jako přídavná jména, pak stojí PŘED podstatným jménem, ke kterému se vztahují, a skloňují se spolu s ním.

Mucha gente. ^*6

Poco trabajo. ^*7

Bastante tiempo. ^*8

Suficiente tiempo. ^*9

Muchos gatos. ^*10

---

Nesmíme zapomínat, že odpovídáme-li na otázku a použijeme nějaké z těchto slov, musí být ve správném tvaru.

¿Tiene usted sed? – Sí, mucha.  ^*11

¿Teneís muchas bebidas? -No, tenemos pocas.  ^*12

¿Trabaja Juan mucho? No, no trabaja demasiado, trabaja poco  ^*13

 

<h1 > poco / un poco de…</h1>

Oběma těmito výrazy označujeme malé množství něčeho. Rozdíl v jejich použití je však ten, že použijeme-li POCO, že něco spíše není. Použijeme-li naopak UN POCO DE, pak kladmeme důraz na to, že něco je.

Jorge: Hay poca sal. Tenemos que comprarla. ^*14
Miri: Hay un poco de sal. No necesitamos comprarla todavía.  ^*15

V prvním případě chceme podotknout, že sůl už nevystačí na ochucení žádného jídla, je ji opravdu málo a musíme ji koupit. V druhém případě ji je také málo, ale ještě nějaký ten den vydrží, takže ji nemusíme nutně kupovat.

POCO se skloňuje, musí mít stejný rod a číslo jako podstatné jméno, které rozvíjí, oproti tomu UN POCO DE je nesklonné.

 

<h1> mucho / muy</h1>

Mucho se používá ve spojení s podstatnými jmény, tehdy se skloňuje nebo se slovesy. To již bylo řečeno výše. Můžou ovšem nastat situace, kdy se využívá s přídavnými jmény či příslovci. V takovém případě používáme výraz MUY:

Pedro vive muy lejos.  ^*16

Pedro es muy inteligente.  ^*17