Voseo

Voseo je jev pojmenovaný podle tvaru zájmena VOS, který se používá u druhé osoby jednotného čísla (namísto TÚ ^*1 ) a kombinuje se se slovesem v druhé osobě singuláru, resp. plurálu:

vos cantás – namísto tu cantas  ^*2

Ve Španělsku je tento jev dnes viděn spíše ve starší próze, onehdy byl využíván jako dnešní zdvořilostní usted v době, kdy se pro vykání užívalo druhé osoby plurálu – Vos habláis muy bien inglés ^*3.

V latinské Americe je využití vosea na denním pořádku – jak již bylo řečeno – pro druhou osobu jednotného čísla (namísto zájmena tú). Tvary slovesa pak mohou být klasicky v druhé osobě jednotného čísla – vos hablas ^*4, vos tienes ^*5 nebo mohou být specifické právě pro využívání vosea – vos hablás  ^*6

Tvorba:

Voseo ovlivňuje i tvar slovesa, jak jsme si mohli nyní povšimnout, tyto tvary se mohou v závislosti na různých zemích latinské Ameriky lišit. V zásadě se tvoří tak, že ze slovesa v druhé osobě množného čísla odebereme -i- u sloves první slovesné třídy (na -AR) a druhé slovesné třídy (-ER). Třetí slovesná třída bývá nezměněna – tvary slovesa pro druhou osobu plurálu jsou tedy shodné s tvary vosea! Změny se obvykle týkají jednoduchých slovesných tvarů, u složené tvary zůstávají nepozměněny:

Indikativ:

vosotros habláis – vos hablás vosotros tenéis – vos tenés vosotros punís – vos punís

Subjunktiv:

vosotros habléis – vos hablés vosotros tengáis – vos tengás vosotros punáis – vos punás

Budoucí čas

V budoucím čase se obvykle opět praktikuje odtrhnutí -i-: vosotros hablaréis – vos hablarés vosotros tendréis – vos tendrés vosotros puniréis – vos punirés

Minulý čas jednoduchý

V minulém čase jednoduchém může dojít k odtrhnutí -i-, ale používají se i tvary singuláru: vosotros hablasteis – vos hablastes/hablaste vosotros tuvisteis – vos tuvistes/tuviste vosotros punisteis – vos punistes/puniste

Rozkaz:

U rozkazu se odtrhává koncové -d z tvaru 2. osoby množného čísla. koncová samohláska má pak zpravidla značený přízvuk: ¡hablad! – ¡hablá! ¡tened! – ¡tené! ¡punid! – ¡puní!

Voseo ve větší či menší míře postihuje většinu zemí střední a jižní Ameriky, jednotlivá užívání v rámci psaného, resp. mluveného jazyka jsou velmi odlišné a pro účely tohoto článku nejsou podstatné. Cílem je přiblížit a informovat o existenci tohoto jevu.

Na základě tohoto fenoménu se lze mnohdy setkat i s pojmem TUTEO. Jak lze již analyticky vyvodit, jedná se o užívání zájmena TÚ ^*7 v druhé osobě singuláru – tykání. Sloveso od tohoto podstatného jména je tutear ^*8, ale existuje i sloveso vosear se stejným významem ^*9, ale s rozdílem v užívání slovesa vos místo tú.