Infinitiv (Infinitivo)
Infinitiv (někdy též neurčitek) nevyjadřuje osobu (já, Vy, ony,…),
číslo (jednotné-množné), způsob (oznamovací, rozkazovací, spojovací,
podmiňovací) ani čas (přítomný, budoucí, minulý,…). Jedinou věcí,
kterou vyjadřuje, je rod – činný a trpný, př. ABANDONAR 
x SER ABANDONADO
. Infinitiv není nijak obtížná látka, tento článek je spíše shrnutím
než výkladem, protože toho není mnoho k vysvětlování.
Dělí se na :
- jednoduchý a
- složený (minulý)
Jednoduchý je v základním tvaru – ABANDONAR, COMER, PUNIR (zakončení podle slovesné třídy: -AR, -ER, -IR)
Složený infinitiv se tvoří z příčestí daného slovesa a infinitivu slovesa haber: HABER ABANDONADO, HABER COMIDO, HABER PUNIDO (HABER + -ADO, -IDO)
- Složený infinitiv se vyskytuje obvykle po slovech citového a smyslového vnímání. Vyjadřuje předčasnost, minulost, přání, která se neuskutečnila. Jeho výskyt není tak častý jako jednoduchý infinitiv.
Viditelný rozdíl můžeme vidět u následujících vět:
Siento no poder venir al trabajo.
Lituji, že právě v tuto dobu nemohu přijít do práce. Ovšem mohl bych tam jít, je to v mé vůli.
Siento no haber podido venir al trabajo.
Složený (minulý) infinitiv označuje předčasnost/neuskutečněné přání. Nemohl jsem do práce a už to nezměním, už se to stalo a nyní s tím nic nenadělám.
Funkce:
Infinitiv funguje v podstatě stejně jako v češině.
- V neosobních vazbách figurující jako podstatné jméno. Es conveniente
elegir Es necesito ejecutar
Es bueno saber
- Jako předmět vyjadřující činnost (zpravidla po fázových,
způsobových slovesech a některých dalších slovesech) Tendré que
irme. No podría fumar.
- Po slovesech smyslového vnímání. La oyeron telefonear. Siento ser abandonado.
- Po slovese hacer (vyjadřuje zpravidla činnosti, časuje se sloveso hacer).
hacer esperar , hacer llorar
- Při krácení vět. V češtině se tento jev neobjevuje, více tedy v článku Krácení vět infinitivem
- Zákazy, příkazy, výkřiky, otázky. ¿qué hacer?
, no fumar
, fumar prohibido , hijos, ¡mover!
- Předložkové vazby, tzn. slovesa vyskytující se s předložkou, které
se vážou s infinitivem. Aprendimos a pronunciar , iría a trabajar,
, me olvidé de venir
K infinitivu se mohou připojovat zájmena:
- Siento no poder verla. (namísto Siento que la no pueda ver.)
Zpodstanělý infinitiv
Stejně jako v jiných jazycích (francouzština, němčina, angličtina, aj.), i španělština nabízí možnost zpodstatnění infinitivu. V češtině je takové slovo vyjádřeno podstatným jménem slovesným, např: číst – čtení, pracovat – pracování, pohybovat se – pohybování se
Ve španělštině nedochází k žádné úpravě slova: leer –
el leer
, trabajar – el trabajar , moverse – el
moverse
Takovéto „podstatné jméno“, které vzniklo, má VŽDY mužský rod. Zpodstatnit se dají i zvratná slovesa (viz moverse)
Určité zpodstatnělé infinitivy nabyly plnohodnotného významu,
nevyjadřují tedy slovesné podstatné jméno, ale klasické podstatné jméno,
např. cantar – el cantar
poder – el poder
