Presente vs. futuro

INTERMEDIATE Vydáno dne 07.05.2012

Když se řekne přítomný čas, každý ví,kdy se odehrává, stejně jako budoucí. V určitých případech se ale paradoxně pro přítomnost používá budoucího času nebo analogicky pro budoucnost člověk využije čas přítomný. V jakých chvílích tomu tak je a do jaké míry se nesprávným výběrem času může změnit výpověď, naleznete v tomto článku.



Přítomný čas nebo budoucí čas?


Na první pohled se nám může tento jev zdát složitý, ale opak je pravdou. Známe to z češtiny. Pojďme se podívat:

  1. Kolik je hodin? – Nevím, bude asi deset.
  2. Co budeš dělat zítra? – Zítra píšu zkoušku z anatomie.

V prvním případě odpovídáme na přítomnost budoucím časem. Z příkladu je ovšem vidět nejistota, odstup, rezervovanost. Jedná se o domněnku.

V případě druhém naopak odpovídáme na budoucnost přítomným časem. Mluvíme o něčem naprosto jistém, nevyhnutelném. O něčem, co sice teprve bude ale víme jistě, že to bude.


Stejně tak je tomu i ve španělštině.

Víme, že pro přítomnost se používá přítomný čas, stejně jako pro budoucnost budoucí. Můžeme však použít každý z těchto časů pro popis toho opačného a bude to mít stejné vlastnosti jako příklady nahoře, tzn.:

Budoucí čas využitý v přítomnosti


  • vyjadřuje domněnku, úvahu, odhad, ad.

¿Qué hora es? No sé, será diez. TTT

Necesito una cebolla. ¿Estará todavía abierto el supermercado? TTT

V současné chvíli se ptáme, zdali je otevřený supermarket, používáme budoucí čas pro vyjadřování nejistoty, domněnky, předpokladu. To samé platí i pro otázky.

Alguien está a la puerta: ¿Quién estará? Estará el padre. TTT
Máme situaci, kdy je někdo u dveří. Jedno dítě se ptá druhého, kdo to tam je. Nemá žádné potuchy, kdo by to mohl být a to samé předpokládá i o druhém dítěti, použije proto budoucí čas, aby vyjádřilo nejistotu. Druhé dítě použije stejný čas, aby ukázalo, že si také není jisté tím, kdo za dveřmi je, ale že to asi bude tatínek. Tedy alespoň si tak myslí.

 

Přítomný čas využitý v budoucnosti


  • znamená jistotu, určitost, přesný odhad, ad.

¿Qué harás mañana? Mañana escribo un exámen de anatomía. TTT

Mi abuela vuelve mañana. TTT
Fakt, že se má babička vrací zítra je nezměnitelný, prostě to tak je, je to naprostá jistota,proto využijeme přítomného času, ačkoliv mluvíme o budoucnosti.

Mi hermano tiene las maletas en la puerta: ¿Cuándo te vas? Me voy a las seis. TTT
Kufry jsou u dveří. Je jasné, že bratr někam odjíždí, vím to já, proto dávám čas přítomný, čímž vyjadřuji jistotu, že odjede. Stejně tak i on používá přítomný čas, čímž poukazuje na fakt, že odjede a nic už to nezmění.

 

Je proto důležité mít na paměti, že přítomný čas i čas budoucí mají své funkce v přítomnosti i v budoucnosti a jejich záměnou se může pozměnit smysl výpovědi. Uvedeme si ještě několik příkladů:

Este coche está bueno, pero no crees que el Seat Toledo correrá más? TTT
Jedná se o subjektivní domněnku – myslíme si (ale nejsme si jistí), že Seat by jel rychleji.

Vivirá tu abuela todavía en aquella casa al lado de supermercado? TTT
Nejsme si jisti, zdali babička stále žije na stejném místě, proto použijeme budoucí čas, abychom poukázali na naši domněnku.

Tiene sal la carne? -Tendrá un poco. TTT
Asi trochu bude – nejsme si jistí, ale myslíme si, že bude, protože známe například kuchaře, a ten maso solí.

Qué chica muy guapa! Le gustará bailar? TTT
V hlavě přemítáme, zdali dívka ráda tancuje, protože to nevíme.

Tiene sal la carne? -Tiene un poco. TTT
Trochu osolené je. Jsme si jistí, solili jsme ho my nebo jsme viděli, jak ho kuchař solí.

No te preocupes. Estoy en tu casa a las seis de la tarde. TTT
V šest budu u tebe a nic to nezmění. Jedná se o ujištění do budoucna. Něco, co tak rozhodně bude, proto přítomný čas.

Usted sale por aquella puerta, gira a la izquierda y vaya todo recto. TTT
Vyjdete, zahnete, půjdete. I v češtině je budoucí čas, přesto používáme ve španělštině čas přítomný, jelikož se jedná o ujištění, o jasnou a neměnnou cestu.

La semana que viene no hay clase. TTT
Již víme jistě, že příští týden se do školy nejde – někde jsme to četli, hlásili to.

    


Pokračovat můžete zde:

ELEMENTARY

Budoucí čas

Základní budoucí čas ve španělštině. Můžeme jím vyjadřovat vzdálenou, ale i blízkou budoucnost, plánovanou budoucnost, zkrátka všechno, co nás čeká a nemine, vlastně i pravděpodobnost či odhad, nikdy nevíme jistě, co nás čeká. Stejně jako v češtině jím lze vyjádřit i určité věci přítomné.
ELEMENTARY

Opisný budoucí čas

Toto vyjádření budoucího času pomocí opisu není vůbec složité. Je to téměř to samé jako v angličtině vazba GOING TO. Ve španělštině je jeho použití ještě volnější než u anglických mluvčích.
INTERMEDIATE

Indefinido vs. imperfecto vs. perfecto #1

Test zaměřený na tři minulé časy – minulý jednoduchý, souminulý a předpřítomný.

Komentáře k článku

K článku nejsou zatím žádné komentáře

Přidat komentář

Copyright 2008–2021 Vitware s.r.o. Ochrana osobních údajů Podmínky užívání

TOPlist