Úvod
Nedělejte si starosti – neexistují nebo se již nepoužívají úplně všechny kombinace slovesných způsobů (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací, spojovací) a časů. V praxi se ve spojení se subjuntivem setkáte s těmito kombinacemi:
- subjuntiv přítomného času (presente de subjuntivo *1)
- subjuntiv imperfekta (imperfecto de subjuntivo *2)
Složené časy nás nemusejí děsit, neboť se vždy jedná o v některém výše zmíněném čase vyčasovaném (pomocném) slovese HABER *3 a připojením stálého a neměnného příčestí významového slovesa (v pravidelných tvarech zakončeno na -ADO *4 nebo -IDO *5 ). U těchto složených časů se tedy opět bavíme pouze o vyčasování slovesa haber v některém z dvou výše uvedených časů ve spojovacím způsobu a tradičním připojení zmíněného příčestí („hablado“). Vzniknou nám tak tyto kombinace:
- subjuntiv předpřítomného času (pretérito perfecto compuesto de subjuntivo),
- subjuntiv předminulého času (pretérito pluscuamperfecto de subjuntivo).
Ojediněle také najdeme subjuntiv v průběhovém vyjádření přítomného času (tedy pomocné sloveso estar + -ando / -iendo *6, a to z toho důvodu, že nás nějaká okolnost „donutí“ přejít z indikativu do subjuntivu:
A mi me sigue preocupando la situación de insomnio, ya que yo quiero dormir más horas y además de los síntomas de pesadez de cabeza y atontamiento que no se van y me hacen estar pendiente de ello todo el día. ¿Son normales estas sensaciones con lo que he estado tomando o es más bien fruto del cansancio? Me preocupa mucho el que no esté durmiendo, no quiero que me afecte la salud. *7.
Ve výše uvedeném příkladě je více zajímavých jevů. Třeba něco, co v angličtině známe jako předpřítomný průběhový čas („I have been taking pills“). V obou jazycích použitím gerundia zdůrazňujeme průběh. Lo que he estado tomando znamená to, co už nějaký čas beru, třebaže nikoli zrovna v okamžiku vyřčení této věty, ale v tomto období, kdy jsem zrovna nemocen. *8 A tedy estoy tomando znamená beru (prášky) a he estado tomando znamená (už nějaký čas) beru prášky. Pravidla pro použití průběhu (gerundia) nebo „neprůběhu“ však nejsou ve španělštině tolik striktní a jednoznačná jako v angličtině.
Budoucí subjuntiv (a to i složený) se s výjimkou textů právnického zaměření nepoužívá. Je velmi podobný subjuntivu imperfekta a při případném setkání se s ním jej zaručeně poznáte. Zapamatujme si dvě zajímavosti ohledně subjuntivu:
Ohledně tvarů naprosto kteréhokoli slovesa v naprosto kterémkoli čase v subjuntivu platí shodnost tvaru první a třetí osoby jednotného čísla. Tyto tvary jsou tedy totožné a jedině z kontextu lze poznat, zda mluvíme o mně (1. osoba) či o ní, něm nebo o Vás=vykání jedné osobě (3. osoba).
Tvary sloves subjuntivu odvozujeme od některého nám již známého tvaru času v indikativu. Použijeme tedy část slovesa určité osoby v určitém čase v indikativu a připojíme k ní koncovku. Tím vznikne tvar subjuntivu. Proto jsou tvary podobné (zní nám povědomě) a intuitivní.
Tvoříme subjuntiv v přítomném čase
Presente de subjuntivo je základní, častý a nejjednodušší tvar. Kořen tvaru je vždy odvozen od tvaru první osoby v indikativu. U koncovek dochází k prohození za koncovky od „opačné třídy“ takto:
- slovesa zakončená na -AR budou mít koncovky od -ER,
- slovesa zakončená na -ER nebo -IR budou mít koncovky od -AR.
To vše s jedinou, již zmíněnou výjimkou: první osoba jednotného čísla bude stejná jako třetí.
Připomeňme:
Koncovky od sloves -AR v indikativu jsou: -o, -as, -a, -amos, áis, -an *9
Koncovky od sloves -ER v indikativu jsou: -o, -es, -e, -emos, éis, en *10
Tudíž naše upravené koncovky pro subjuntiv budou znít:
Koncovky od sloves -AR v subjuntivu jsou: -e, -es, -e, -emos, -éis, -en *11
Koncovky od sloves -ER nebo -IR v subjuntivu jsou: -a, -as, -a, -amos, -áis, -an *12.
Udělejme si nyní pořádek o pravidelnosti a jednoduchosti tvarů v přítomném čase tím, že si slovesa rozdělíme do čtyř úrovní dle složitosti.
1. Slovesa naprosto pravidelná
U těchto kousků nás nepřekvapí vůbec nic, můžeme mechanicky odtrhnout -AR, -ER, -IR a vesele připojit opačnou koncovku dle pravidel výše.
Slovesa zakončená na -AR: llamar *13, soplar *14, quitar* *15 a další..
Slovesa zakončená na -ER: romper *16, comprender *17 a další…
Slovesa zakončená na -IR: subir *18 a další… Sloves zakončených na -IR je ve španělštině všeobecně méně.
*Více o významu slovesa quitar zde.
2. Slovesa mírně nepravidelná
Do této kategorie zařaďme všechna slovesa, která jsou nepravidelná jen tím, že mají v indikativu nepravidelnou první osobu. Tato slovesa by nás již neměla překvapit a i když jsme ještě nikdy subjuntivní tvar od některého netvořili (ale známe-li jeho tvary v indikativu), tento subjuntivní tvar intuitivně a určitě i korektně vytvoříme. Příklady takových sloves:
• Poner *19 má tvary: ponga, pongas, ponga, pongamos, pongáis, pongan.
• Caber *20 má tvary: quepa, quepas, quepa, quepamos, quepáis, quepan.
• Conocer *21 (a všechna zakončená na -CER, -CIR) má tvary: conozca, conozcas, conozca, conozcamos, conozcáis, conozcan)).
• Reír *22 má tvar: ría, rías, ría, riamos, riáis, rían.
• Tener *23 má tvar: tenga, tengas, tenga, tengamos, tengáis, tengan. Též pro jeho odvozeniny vzniklé přidáním předpony (Detener, Sostener aj.)
• Venir *24 má tvar: venga, vengas, venga, vengamos, vengáis, vengan. Též platí pro jeho odvozeniny vzniklé přidáním předpony (Provenir aj.)
• Patří sem dokonce i estar *25, nabývajíc tvarů: esté, estés, esté, estemos, estéis, estén. Jeho nepravidelností není nic jiného než přízvuk, který i v indikativu je kupodivu vždy (kromě 1. osoby mn. č.) na poslední slabice…
• Podle podobné logiky potom i dar *26, nabývajíc tvarů: dé, des, dé, demos, deis, den. Nepravidelnost spočívá opět v přízvučnosti na „poslední“ slabice, což je samozřejmé, když se jedná o jednoslabičné slovo. Rozdíl ve výslovnosti od předložky de *27 není žádný, pravopisný rozdíl spočívající v akcentaci „e“ již naznačuje, že se jedná právě o subjuntivní tvar slovesa dar.
3. Slovesa středně nepravidelná
Mezi takováto slovesa patří exempláře těch, které se pojí s nepravidelností složitější než pouze již známá nepravidelná první osoba jednotného čísla v oznamovacím způsobu (dle kategorie výše). Kromě té zahrneme v těchto slovesech také změny typu E→IE a O→UE, jakož i změny ortografické (pravopisné). Subjuntiv ale vždy „přejímá“ nepravidelnost sloves z indikativu:
Např. pensar *28 má tvary: piense, pienses, piense, pensemos, penséis, piensen. *29
Např. jugar *30 má tvary: juegue, juegues, juegue, juguemos, juguéis, jueguen. *31
Např. dormir *32 má tvary: duerma, duermas, duerma, durmamos, durmáis, duerman. *33
Např. volar *34 má tvary: vuele, vueles, vuele, volemos, voléis, vuelen. *35
Např. sentir *36 má tvary: sienta, sientas, sienta, sintamos, sintáis, sientan. *37
Všechna slovesa zakončená na -EDIR, např. medir *38 má tvary: mida, midas, mida, midamos, midáis, midan. *39
Doplňme též sentar *40 má tvary: siente, sientes, siente, sentemos, sentéis, sienten.
Např. aplicar *41 má tvary: aplique, apliques, apliqu*e, apliqu*emos, apliquéis, apliquen. *42
Např. lanzar *43 má tvary lance, lances, lance, lancemos, lancéis, lancen. *44
Procvičte si nepravidelnost na následujících slovesech – pod symbolem *45 naleznete správné řešení a jeho odůvodnění:
QUERER (chtíti) *46, FREGAR (umýt) *47, PODER (moci) *48, ESFORZAR (namáhat) *49, COMENZAR (začít) *50, TRADUCIR (překládat) *51. IMPEDIR (znemožnit) *52
4. Slovesa naprosto nepravidelná
Lze se setkat i se slovesy, jejichž odvození od první osoby je málo zřetelné. Tyto na prstech jedné ruky jistě spočitatelné exempláře je zkrátka nutné se naučit zpaměti. Jde o slovesa:
ir *53 má tvary: vaya, vayas, vaya, vayamos, vayáis, vayan.
haber *54 má tvary: haya, hayas, haya, hayamos, hayáis, hayan. Speciální existenční tvar HAY v subjuntivu vždy přebírá tvar třetí osoby jednotného čísla daného času. Zde bude tedy mít tvar HAYA.
ser *55 má tvary: sea, seas, sea, seamos, seáis, sean.
Conclusiones clave
• Tvary subjuntivu v přítomném čase se odvozují od první osoby jednotného čísla a přebírají s sebou veškeré nepravidelnosti (někdy tvoří i nepravidelnost novou, např. dormir)
• Tvary jsou jednoduché a intuitivní a i mezi nepravidelnostmi jsme nalezli pravidla.
Zapomněl jsem na nějaké zajímavé sloveso nebo kategorii? Zanechte svůj komentář dole pod článkem ⬇⬇ nebo na fóru a zeptáte se na to, co vás o subjuntivu zajímá.
- Z počátků studia zajisté znáte přítomný čas oznamovacího způsobu jako „presente de indicativo“.
- Znáte jako „imperfecto de indicativo“.
- V prézentu he, has, ha, hemos, habéis, han; v imperfektu había, habías, había, habíamos, habíais, habían
- U infinitivu zakončených na -AR, např. hablAR → hablADO
- U infinitivů zakončených na -ER, -IR, např. comER → comIDO či vivIR → vivIDO
- Jak známe z angličtiny I read × I am reading.
- Neustále mě tíží problém s nespavostí, poněvadž chci spát více hodin a navíc ještě ty příznaky nevolnosti od hlavy a malátnosti, které neberou konce a nutí mě se jimi den co den zabývat. Děje se to běžně v souvislosti s tím, co užívám, nebo je to spíše výsledek únavy? Dělá mi hodně starostí TO, ŽE NESPÍM, nechci, aby mi to ovlivnilo zdraví. (Dotaz pacienta z poradny)
- Srov. angličtina: „I am reading a book“ také nutně neznamená, že tu knihu čtu teď v okamžiku vyřčení této věty, ale že ji mám zrovna rozečtenou. Říci „I read Harry Potter“ by odkazovalo na to, že Harryho čtu často, tu první díl, tu vězně z Azkabanu.
- hablO, hablAS, hablA, hablAMOS, hablÁIS, hablAN
- coO, comES, comE, comEMOS, comÉIS, comEN
- hablE, hablES, hablE, hablEMOS, hablÉIS, hablEN
- comA, comAS, comA, comAMOS, comÁIS, comAN
- volat
- foukat, vanout
- sejmout, odstranit, dát pryč
- zničit, zlomit
- rozumět, chápat
- vylézt, nastoupit, jít nahoru
- položit, dát, 1. os. indikativu = PONGO
- vlézt se někam, 1. os. indikativu = QUEPO
- znát, 1. os. indikativu = CONOZCO
- smát se, usmívat, 1. os. indikativu = RÍO
- míti, 1. os. indikativu = TENGO
- přijet, dorazit směrem k předmětu tohoto slovesa, 1. os. indikativu = VENGO
- být (přechodně), nacházet se, 1. os. indikativu = ESTOY
- dát, 1. os. indikativu = DOY
- z, od
- myslet
- Přebírá nepravidelnost E→IE
- hrát (si)
- Přebírá nepravidelnost U→UE a nepravidelnost pravopisnou, kdy potřebu vyslovovaného [ge] zajistíme v psané podobě ve španělštině jediným způsobem, kterým je GUE
- spát
- Tato zcela jedinečná nepravidelnost, podobně jako u slovesa SENTIR níže, vznikla dalším „rozvojem“ či „překroucením“ původní nepravidelnosti z indikativu. Jde tedy o nepravidelnost typu O→UE→U.
- létat
- Nepravidelnost typu O→UE
- cítit
- Indikativ E→IE, subjuntiv IE→I.
- měřit
- Nepravidelnost typu E→I
- posadit; obvykle užívané ve zvratné podobě sentarse
- přiložit, nanést, aplikovat, použít, upotřebit
- A to ze stejného ortografického, pravopisného důvodu jako výše zmíněné JUGAR. Neb vyslovované [ke] nelze ve španělštině napsat jinak než právě QUE.
- hodit, vypustit, vystřelit,..
- Důvod je opět ortografický, a sice ten, že použití písmene „Z“ je historicky mladší, bylo jím kdysi nahrazeno písmeno „ç“, a tedy tam, kde to lze, „Z“ nahrazujeme obyčejným „C“.
- žárovky
- E→IE dle modelu „pensar“: quiera, quieras, quiera, queramos, queráis, quieran
- E→IE dle modelu „pensar“ a zároveň GA→GUE dle modelu „jugar“: friegue, friegues, friegue, freguemos, freguéis, frieguen
- O→UE dle modelu „volar“: pueda, puedas, pueda, podamos, podáis, puedan
- Z→C dle modelu „lanzar“ a navíc O→UE dle modelu „poder“: esfuerce, esfuerces, esfuerce, esforcemos, esforcéis, esfuercen
- Z→C dle modelu „lanzar“ a navíc E→IE dle modelu „pensar“: comience, comiences, comience, comencemos, comencéis, comiencen
- Z→ZC dle modelu „conocer“: traduzca, traduzcas, traduzca, traduzcamos, traduzcáis, traduzcan
- E→I dle modelu „medir“: impida, impidas, impida, impidamos, impidáis, impidan; je to vlastně PEDIR (žádat) s předponou IM-
- jet, jít
- pomocné sloveso k tvoření složených, zde předpřítomného/minulého složeného času
- být